Legenda o samlunzích

Ve Švýcarsku chcípla Lajka. Neděje se tu nic. Země je na zážitky sterilní jak toaleta vyčištěná doktorkou Šuralovou. Je tu nádherně, ale pořád stejně. U nás na vsi v podhůří Jurských Alp žijevíc krav než obyvatel. Nemáme jediný automat na coca-colu, zato je tu několik automatů na čerstvé mléko. Na statcích si můžete vzít domácí chleba nebo místní pálenku z mirabelek, natrhat třešně či květiny. Na místě pak necháte peníze, případně si sami naberete z kasičky nazpět kolik potřebujete. Nikde není prodavač a slovo hlídač je tu skoro neznámé. Náš tenisový klub se nezamyká. Jen jednou před deseti lety tu někdo ukradl pár piv a pokladničku s drobáky, o čemž se dodnes vášnivě diskutuje. Neorganizují se tu běhy s býky, občané tu po sobě nehází rajčaty, nekopou ohnivé koule nebo nestaví mnohapatrové lidské pyramidy, jako tomu bylo v mém předchozím bydlišti ve Španělsku. Použít městskou hromadnou dopravu, veřejné toalety či elektrickou zásuvku tu není adrenalinovou zábavou. Dokonce se tu ani nesestřelují jablka ani jiné ovoce z hlav potomků, jak by se mohlo zdát z historie.

Přestal jsem nosit vystřelovací nůž a bicykl nezamykám na dva řetězy a nesundávám přední kolo, sedlo a všechny odmontovatelné části, když jedu na pivo. Jediným vzrušením na vsi je sběr. Jak se v Česku žije odvýplaty k výplatě, ve Španělsku od fiesty k fiestě, tak Švýcaři žijí od Samlungu k Samlungu. Samlung je sběr čehokoliv. Na národním výboru (či jak se zdejší Gemainde překládá) dostane každý občan propagační brožuru o vesnici. Jsou na ní obrázky šťastných sběračů odpadků a mapka sběrných míst s jejich GPS souřadnicemi. Pokud by tu skutečně chcípla Lajka, pak patří do kontejneru vedle parkoviště, které je určeno pro mršiny. Dále jsou tu kontejnery na olej, baterky, plechovky, tři druhy skla a na věci,o kterých jsem netušil, ze vůbec existují. Spolu s mapkou si vyzvednete a zaplatíte kupony na odpadkové pytle, koupíte si značkové super pytle nebo levnější neznačkové pytle Coop a hra může začít. Sběr je částečně turistickou záležitostí, připomínající hru geocatching. Najít kontejner a uložit je pouze jednou z disciplín. Další se odehrává každý měsíc, kdy probíhá sběr starého papíru. Švýcaři mezi sebou soutěží, kdo složí úhlednější balíček starých novin a převáže ho motouzem do helvétského kříže. Vše je uvedeno podrobně v brožuře a v návodu na webu vesnice. Můžete rovněž souseda přátelsky pokárat zaporušení pravidel jako je větší než malý  či přítomnost nepapírových složek. V den sběru lze sledovat rozesmátou školní mládež a komunální zaměstnance, jak nakládají starý papír na nákladní vozy. Můžete jim zamávat a případně si vyslechnout oprávněnou kritiku svých balíčků či obdržet uznalé poklepání na rameno: „Na Východoevropana je to dobré! Velmi dobré. Jen tak dál.“ Zkrátka si tu užijeme kopec kvalitní ekologické zábavy.