Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 463 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

PIČA NA STŘEŠE
datum / id05.10.2012 / 416776Vytisknout |
autorMěrka_out
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno1678x
počet tipů7
v oblíbených1x
zařazeno do klubůklub zrušených redaktorů,
Prolog
Karla pila rum.
PIČA NA STŘEŠE

Karla pila rum. Konzumovala ho od dětství. Byla odporná. Spala pod mostem, kde se tulila k čerstvému hovnu, protože bylo teplé. Mrzlo. Rána se dožila jako zázrakem.

Svítalo. Byla jasně modrá obloha. Bude krásně, pomyslela si a vychcala se.

Karla prodávala svoji piču za peníze. Za ty si pak kupovala rum. Byla levná. Scházela jí jakákoli atraktivita.

Karle nebylo ještě ani třicet let, když ji poznal André. Tomu táhlo na 15. Utekl z domu. Rodiče ho bili a pohlavně zneužívali. Protože se blížila noc, zalezl pod most a ucítil brutální zápach. Zakopl o jeho zdroj. Vytáhl zapalovač a posvítil si.

Karla se na něj usmála. Dech vzešlý z jejích úst ho omráčil. Upadl do bezvědomí. Ona ho prošacovala a obrala o veškerou hotovost. Moc toho nebylo. Lehla si vedle něj a přitiskla se k němu. Následující den se vzájemně představili.

„Jsi hezký kluk, měl bys začít nastavovat zadek, za tebou se kunšafti pohrnou. To bychom si časem mohli dovolit pronajmout i byt. Co ty na to?“ navrhla mu.

„Jenže já nejsem žádný zasraný buzerant, mně se líbí pěkné ženské. Nejlépe modelky. A vůbec, kde jsou moje prachy?“ podivil se André, přičemž rukama projížděl všechny své kapsy a marně v nich hledal těch pár drobných, jimiž disponoval.

„Ukradla jsem ti je a půjdu za ně koupit rum,“ pronesla rezolutně Karla a vytáhla břitvu. Otevřela ji a prskla: „Nesnaž se mi v tom zabránit, nebo tě oddělám!“

André jí vyťal pořádnou ránu pěstí. Zlomil jí nos. Karla padla na kolena. Motala se jí hlava a v uších jí nepředstavitelně hučelo.

Kurva, co se to děje? To byla její poslední myšlenka, protože pak ji André nemilosrdně podřezal její vlastní břitvou. Velice snadno ji vykroutil z její ruky a vražda samotná byla pak už jen dílem okamžiku.

Děvka, kopl do ní a odebral se do vestibulu vlakového nádraží, kde se postavil k ostatním prostitutům. Netrvalo dlouho a oslovil ho plesnivý dědek. Učinil mu lukrativní nabídku a on ji přijal.

Senila si ho odvedl k sobě domů. Jenom co za nimi zabouchly dveře, sejmul ho taserem. Přistoupil k němu a do ucha mu pošeptal:

„Napřed tě zneužiju a potom tě sežeru.“

Určitě by se tak stalo, kdyby se k němu nevloupala parta bezprizorních děvčat. Jejich velitelka na něj namířila prst a panovačně křikla:

„Uřežte tomu starému kokotovi pinďoura, nacpěte mu ho do huby, tu přelepte leukoplastí a nechte ho vykrvácet. Je to zvrácený deviant!“

André se zamiloval. Objekt jeho lásky – velitelka – ho však přehlížela. Ignorovaly ho i ostatní holky. Jakoby pro ně byl vzduch. Překračovaly jeho tělo, jež se stále bezmocně válelo na podlaze, a rabovaly staříkův byt.

Podle všeho si žil blahobytně. Polštář, na němž spal, byl naditý bankovkami. Z toho se dalo vyvodit, že to musel být grázl, protože poctivou prací k takovému balíku nemáte naději přijít. Tedy pokud nepatříte mezi vyvolené podnikatele, či bankéře.

André se vzchopil teprve ve chvíli, kdy už holky byly v trapu. Podařilo se mu objevit něco k snědku. Přemýšlel, jak přijít snadno a rychle k penězům. Nenapadlo ho nic lepšího, než někoho oloupit. Vybavil se kuchyňským nožem a vydal se za tím účelem do parku Mazlení, kde si vyhlédl svoji oběť. Jednalo se o ženu. Vypadala solventně. Mohlo jí být asi tak čtyřicet. Její elegantní značková kabelka zaujala jeho pozornost.

André vyrazil jako střela. Prohnal se skupinkou hipísáků, kteří se na sebe usmívali a nechávali mezi sebou kolovat dýmku napěchovanou hašišem. V jejich blízkosti se vyskytovala hmatatelná nirvána a nad jejich hlavami se vznášel obláček osvícení, který vydával mihotavě slabé světlo.

To vše André ignoroval. Dohnal tu paní a zabodl jí nůž mezi lopatky, leknutím upustila kabelku, on se pro ni sehnul a dravě se rozběl pryč. Jal se ho pronásledovat spisovatel Petr Měrka, který to celé viděl z nedalekého povzdálí, avšak nestačil už jakkoli proti tomu zakročit.

Po pár minutách ho dohnal a urval mu, za to, co provedl, hlavu. Kopl do ní jako do balónu a s uzmutou příruční taškou se vydal zpět k poraněné oběti zločinu. Bylo však už pozdě. Zmocnili se jí bezdomovci, kteří ji začali zaživa obírat z masa a pít její krev.

Měrkovi při pohledu na to přejel mráz po zádech. Otevřel kabelku, vzal z ní peníze a šel se uklidnit pivem. Posadil se ke stolu ve Vylhané karmě. Lao-c‘, který zde pracoval jako číšník, se ho zeptal:

„Co si dáš?“

„Pivo.“ To tady pro změnu čepoval Buddha. Vůbec byl tento podnik zajímavý. Nacházela se zde spousta intelektuálů, kteří zarputile přemýšleli o smyslu života. Bylo těžké odolat a nepřidat se k nim. Měrka to však dokázal. Pouze se opil do bezvědomí, pomočil se a pokadil.

Na druhý den ráno se probudil na ulici. Lidé, kteří měli štěstí, šli do práce. Ti ostatní žebrali, nebo prodávali své orgány. Měrka tuhle situaci důvěrně znal. Sám zpeněžil už jednu svoji ledvinu.

 

5. října 2012

Petr Měrka




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

09.10.2013 20:08:01dát kritice tipMěrka_out

dík všem, ale už se moc neukazuju na písmáku, proto se omlouvám za pozdní reakci.

petr

26.09.2013 17:47:04dát kritice tipJointik

merka mi chybel!

18.06.2013 22:08:06dát kritice tipElena_

Nejlepší!!! Mám chuť dát to přečíst našemu učiteli literární teorie :)

22.10.2012 06:19:14dát kritice tipMěrka_out

to jsem rád.

21.10.2012 12:12:36dát kritice tipHelgi Brandari

Pobavilo.

06.10.2012 17:17:02dát kritice tipMěrka_out

dík, kapso!

06.10.2012 17:07:20dát kritice tipKapsa
Měrko, jsi hrdina! ; )))
06.10.2012 06:09:45dát kritice tipMěrka_out
dík! cením si toho!! přeju hezký den
05.10.2012 18:25:44dát kritice tipjaza
použíl bych spíše pokálel, je to exkluzivnější... a tohle je vlastně hodně skvělé dílo, které mám upřímně rád.


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor