Míjení

Jen křehké pilíře

nahých těl

berličky v místech, kde

někdo cizí rozsypal antiperle

čas vypršel, a kolem dokola

jako pel nás svázal dávný pocit

 

nevěděl

 

Asi se míjíme.

ale vždyť cítím tvá záda

cítím je, dokud to nepomine

 

Jiný jak jinan

Jdi jinam. Prosím

je to tak správné, tak už běž

že prý

všechny cesty vedou do Říma

 

budu upřímná...

 

Asi se míjíme.

 

Jen v cigaretě na rtu

mi zbyla vůně Prahy

ta vůně, kvůli které musím

udělat čelem vzad

nebo z našeho milovanýho artu

přijdu o oči

 

Ale co teď, vždyť nemít zrak tak

umře?

Snažím se žít, protože

Je příliš krásná

abychom prostě zapomněli.

---