Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

s láskou

09. 11. 2012
18
7
1496
Autor
Marcela.K.

"...já přece vím, že se to vyléčit nedá" maminka (25.9.2010)

 

byla jsi to ty

kdo mě naučil chodit

kdo mi vyšlapával cestičky

a ukázal

že bílá zůstane bílou

pokud  věříš slunci

naučila jsi mě kouzlit s vodou

pěstovat růže

tančit v kuchyni

hrát si s jehlicemi

i s jehlou a bavlnkami

…těch křížků

které jsi rovnala do obrazců

aby zdobily náš vánoční stůl

proč  je vidím až dnes?

 

věděla jsi

že není jednoduché

obléci se do uniformy

válčit s bolestí...

bála ses o mě

přesto jsi  řekla ano

a ukázala  mi

jak  neztratit cit

ve chvíli

kdy jde o život

 


7 názorů

nostalgik
13. 11. 2012
Dát tip

Je toho moc, na co lze vzpomínat, co zapomenout a co předávat dál...

**


Madlen7
10. 11. 2012
Dát tip

krásné


ruprecht
10. 11. 2012
Dát tip

přece jen bych cosi dodal: taky psát tě naučila... *


69
10. 11. 2012
Dát tip

Nebýt toho závěru (ten je opravdu hutný) je to jen vyprávění. Obsah je samozřejmě hluboce lidský, ale forma  až na ten závěr je celkem fádní.


Diana
10. 11. 2012
Dát tip

K tomu není co dodat...****


Čudla
10. 11. 2012
Dát tip

/*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru