Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProč tolik bolesti?
27. 01. 2002
7
0
1637
Autor
BloodTears
věnováno Martině,slunci které ztratilo své paprsky a já pevně věřím že jednou zas bude svítit...
Ležíš tu v posledním stínu co zbyl.
Poslední kapka krve ti uhasila světlo naděje.
První láska je vždycky nejkrásnější.
Teď se cítíš jako bys v ráji spáchala prvotní hřích.
Pláčeš očima boha který tě obdaroval.
Šílený smích ďábla proráží tvůj štít.
Marně se snážíš utéct,otevíráš ústa v neslyšném křiku.
Jsi slepá a zavíráš jen prázdná víčka bez očí.
Říkáš radost a myslíš lásku zrozenou z duše.
Cítíš smutek a klopíš oči k zemi když pláčeš.
Myslíš si snad že svět je morová rána?
Potom každý hledá celý život svůj lék.
Někdo tě uvrhl do místnosti bez oken.
Něco ti šeptá že okna tu kdysi byly.
Narážíš do stěn tvořených tvým smutkem.
Ruce rozdíráš si do krve o prázdné myšlenky.
Jak prázdní jsme když se opouštíme.
Plní k prasknutí se milujeme v závějích vášně.
Svedená světlem a vdaná za temnotu.
Protančíš pod zemí bez křídel celou věčnost.
myslim, ze nezalezi ani tak na barve toho textu, jako spis na obsahu, ktery me naprosto dostava a naopak ta barva to spis umocnuje, takze se ji opovaz menit!
* Já bych barvu neměnila. Když jsi to tak napsal, mělo to určitě svoje opodstatnění a je to teda asi nedílnou součástí. Jinak se mi to moc líbí.
Je to moc krásné a moc červené:-)
Proč ztratilo paprsky? Pro Tebe? Nebo úplně?
*
Konstantinidisová
27. 01. 2002BloodTears
27. 01. 2002
No, tak mám docela podobný stavy, někdy....taky jsem Martina....hmm....:o)*!