Poslední soud

Topím se v hlubinách mezi dvěma břehy

vdechuji výpary z vlastních slov

střádám je tajně do vývěvy

podléhám oceli co předstírá že není kov

Bičuji kůži svými vlasy

s úlomky šípů z toulce Artemis

večeřím pokoru s příchuti spásy

před bouří ticho co křičí ještě víc

Na cestách k sobě důvod nehledám

zjeví se často bez příkras a sám

zatímco vůni zvadlých růží podléhám

výčitky s příchuti spermatu ochotně polykám

stojíš tu v dešti opuštěn jak starý krám

chlapečku ubohý co ti já ze sebe jen dám

co ještě ze mě zbude až si mě rozeberou

všichni démoni které jsem léta v sobě živila

možná že potom

zůstane jediná podstata

a tou jsem JÁ...

 

http://www.youtube.com/watch?v=OFgHy-ia8RM

 

 

---