Ani nevíš, jak rád bych...

... napsal o nás dvou
všechno
co prožívám
co cítím
s Tebou
bez Tebe
k Tobě
jenže slova se vytratila
/jako bych ztratil řeč/
jako bych je zapomněl
jako by nikdy nebyla
nikdo je nevymyslel
...
Všechno přeci musí jít popsat!
/říkal jsem si/
... vážně?... tak to se teda pleteš!
/vím až teď/
...
jsem s Tebou šťastný
žiju přítomností
stále znova se mi připomíná ten zázrak
že jsme se potkali
žes mi otevřela oči
/a stoupla sis mi do cesty
abych si Tě všimnul/
a další slova?
prostě se vytratila.

to se musí procítit
prožít
vyčíst z dlouhého pohledu do očí
zaslechnout v tichu
obejmout
uchopit
poslepu..nitrem
... ale do slov?
do slov zabalíš iluzi
ale ne něco tak skutečného

Tak mi prosím odpusť
že ti neumím napsat báseň o tom
jak moc tě miluji