Polibky noci (kancóna)

Tys má květina, můj vzácný lék.
Měsíci pluj po nebi růžovém.
Vzrušené ano nyní znám nazpaměť.
Čas mocný je, my loutky v něm.

Odcházím se štěstím nešťasten.
Motýl, kterému květina uvadla.
Jako pergamen bez písmen.
Chci rozbít čas, rozbijí zrcadla.

Květina touhou vedle mě chřadne.
Pláče, hyne a odkvétá.
Polibky noci, objetí žádné
Měsíci stůj, zůstaň tu na léta.