Když...

Když Slunce svítí... má pálit, oslňovat,

když proud vody strhne Tě... má chladit, podmaňovat,

když ruka obnažená dotýká se.... má hladit, ne se dožadovat,

když myšlenka zrodí se... může i zabít a nebude se rozpakovat.

Když zranění bolí, máme se trápit.

Když souží nás žízeň, máme se napít.

Když utržíme ránu, máme za ni poděkovat...

když zlomí nás to, nesmíme dopustit to opakovat...

Na otázku máme odpovědět,

co měli by jsme znát, máme vědět...

Co jak sen bude se nám zdát,

za tím máme si i protentokrát stát...

Cokoli můžeme si přát...

ať jsme, jací jsme, neměli bychom, především sami sobě lhát...

 

 

Nechci žádnou pohádku,

chci mnohem víc, něco, co s ní nemá společného sakra nic...

polibky co spalují, dva světy, které se vzdalují...

doteky, které jsou němé a na nic si nehrají...

pohledy, které v jednom okamžiku věčnost skrývají...

vyměním všechen svůj čas, za zlomek nekonečného vesmíru v nás...

---