Dopisy ze sněhu

Nechám si ty slova pro sebe

Zavřu je v šuplíku

A budu nenávidět druhé

Protože mě litují a neznají pravdu

 

(zinscenuji to na současný stav a jejich vinu, o které vědí)

 

 

 

Tak rád bych k tobě šel

Dal ti modrou růži na polštář

A něžně tě probudil

 

 

 nebylo by těžké

Překonat ten problém

 

Ale ve své zbabělosti to svedu na tu nechtěnou situaci

 

 

                                                                                                                                          Asfaltová naháňka

                                                                                                                                          Na železná prasata, co mě k tobě dovedou

 

A ty to přijímáš

Nebudeš mě vinit z toho, že má slabost je větší

Než láska k tobě

 

tak budu spíš

sám sedět v koutě

 

vědomě se rozhlížet kolem  (a doufat v zájem)

 

 

říkal jsem, že to vydržím                        pro tebe

ale je to snad ta samá slabost, která mi brání

být s tebou?

 

 

 

Ne, ty si nezasloužíš

mě

mělo to tak být?

Abys mohla mít někoho lepšího

---