Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Džejtý začal...

 

Proboha! Proboha!

Ada vyšla! Je to próza!

Od Džejtýho!

Džejtý píše prózu!

Zákony literárního vesmíru byly porušeny

poetickým bohem

sexy nadintelektuálem

a my, malí básnílci,

se musíme přizpůsobit

musíme taky začít psát prózu

ačkoliv máme problémy s interpunkcí

a ze slohu jsme vždycky dostávali tři mínus

psaní textů, které vypadají jako básně

je pasé

 

Takže já teď jakože píšu prózu, která je prasecky hluboká, je to můj první prozaický text, necítím se úplně ve svý kůži, asi napíšu nějakou hroznou kravinu, ale psát se musí. Hlavní je psát dlouhý věty, a dělat spoustu čárek, aby to bylo dost artový, spontánní, Džejtýovský, originální a hipsterský. Musím psát o ženskejch a jak mi to s nima nejde, jak mi jedna nechce vykouřit pod stolem v restauraci, zatímco druhá nečetla nic od Seiferta a nehodlá to změnit. Kurva! Píšu prózu a je to docela fajn, i když ne tak dobrý jako stará dobrá soulož!

 

Teď zkouším druhý odstavec a docela se mi to daří. Připadám si, jako kdybych psal dlouhou báseň, jen u toho musím mnohem víc přemýšlet! Měl bych do toho možná máznout nějaký emoce, tak třeba napíšu, jak jsem dneska bulel, když jsem si uvědomil, že můj život je úplně na hovno, že jsem napsal stovky básní a jsem skvělej básník, ale zatím mě zná jenom tahle malá prdel jménem Česká republika. To se ale určitě změní, když je ze mě teď prozaik, nepochybuji o tom! Napíšu román sám o sobě, o tom, jak jsem nejdřív psal básně, a pak začal psát prózu a všechno to začalo tímhle božím textem.

 

Tak jo. Píšu prózu. Jde mi to. Jsem prostě bůh, zvládnu všechno, do čeho se dám. Teď to zapíchnu a půjdu na záchod. A vyseru se tam. Je to jednoduché. Prosté. Jednoduché.

 

 


14 názorů

haha, pěkný. - ve 2. prozaickém odstavci jsem čekal trochu přímější cestu k  k tvému leitmotivu "vydavatelé a já". s tou českou republikou je to zbytečně zamotaný a nemotorný. - ale aspoň to ikonicky vyjadřuje poetiku trapného diletantství. - i když tady ikoničnost, na rozdíl od ironie, hraje spíš proti autorovi. - jak být trapný frajer? - rozumím tomu. nemělo by se to dít na úkor frajerství. ale úniková zóna je zde vždy. - je-li zamotání autentické, nelze nic namítat.

napadlo mě, až při tomto čtení, označovat tenhle zacyklený styl jako post-onanii. - to by šlo, ne? :)


DanielP
16. 12. 2012
Dát tip

píšu komentář a de mi to! tip, starej dobrej..


pedvo
15. 12. 2012
Dát tip

Ještě nedávno jsi o próze psal celkem pohrdlivě. Že bys tak radikálně změnil názor jen proto, že Tvůj básnický idol napsal i něco v próze? To by Tě moc nectilo. Pociťujme to raději jako vývoj mladého ducha k dokonalosti.

Ale popravdě řečeno, co jsi napsal jistě není špatné, rozhodně se to dobře čte. Dokonce dám tip.


To rozhodně je. Kdyby chtěl někdo půjčit výtisk s autogramem, stačí se se mnou vyspat.


Sigurrós
14. 12. 2012
Dát tip

*


Já vím, že i když je to dokonalé, tak to není úplně dobré, protože je to moje vůbec první próza a první próza většinou bývá dost na hovno.


snake_01
13. 12. 2012
Dát tip

Musím uznat, že se mi tu líbí určité dílčí momenty, zvláště díky skladbě motivů - nejvíc asi tohle:

"Musím psát o ženskejch a jak mi to s nima nejde, jak mi jedna nechce vykouřit pod stolem v restauraci, zatímco druhá nečetla nic od Seiferta a nehodlá to změnit."

 

Ale celkově je to na mě trochu moc slov a málo vyřčeného.

 

 


Seymour
13. 12. 2012
Dát tip

nie som si tak istý, či išlo čisto len o diss..adu som zatiaľ ešte nečítal tak preto neviem..ale inak je to dost vydarené


Jste boží stejně tak jako já! Miluju vás za vaše tipy a přízeň!

Váš Radovan!


Kouříme a pijeme a pijeme a kouříme a kouříme moc. *


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru