Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
.coming out.
datum / id18.12.2012 / 420654Vytisknout |
autor.duke.
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno1514x
počet tipů11
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
.coming out.

"Otec v telefonu mlčel. Nebyl jsem si jistej, jestli tam je. Pak řekl: teď ti nerozumím."

"Jak jste se cítil?"

"Připadal jsem si jak idiot. To otec umí: dělat z lidí idioty. Když přichází do práce, lidi ze strachu tuhnou. Jediná chvíle, kdy se s ním dá bavit, je po tenise."

" Řekl, že vám nerozumí."

Uvědomil jsem si to. Ten pocit nepochopení najednou vyplul odněkud z hloubky na povrch. Do očí se mi nahrnuly slzy. Mohl patřit tak  dvanáctiletýmu klukovi, kterej poznává svět a potřebuje podporu. Potvrzení, které nepřichází.

"Co se ve vás děje?"

...

"Je to podobné, jako kdybyste chodil do mototechny pro rohlíky. Nikdy je tam nedostanete."

"A co s tím?"

"Můžete tam chodit dál. Nebo si pro ně jít do pekárny."

...

Sedl jsem do auta, vyjel z města na dálnici.  Cítil jsem se svobodně. Uvědomoval jsem si, že teď mám možnost volby. Nasvítil jsem se zevnitř.

...

"Odvez - mě  -  domů. Odvez  - mě  -  domů," mluvil ke mně přes kyslíkovou masku. Míra naléhavosti v hlase ve mně probouzela pocity viny. Pravačkou jsem držel ruku, kterou již nedokázal zvednout, levačku položil na vyhublé čelo. Ke krku byla několika stehy přišitá kanyla. Byl propojen hadičkami s přístroji za jeho hlavou. Udržovaly ho při životě.

"Odvez - mě  -  domů," řekl a jeho skelné oči mě zaměřily.

Protože byl připojen ke všem těm přístrojům.

Filtrace krve, živiny, léky. Tlak. Tep. Dech. Tlak - tep - dech.  Uvězněné tělo.

"Kdybych tě teď odvezl domů, dědo, tak bys umřel. Ty chceš umřít?"

"Nechcu. "­

Průzorem jsem viděl personál oddělení. Muži a ženy v zeleném. Mluvili spolu, usmívali se.

Pohlédl jsem na dědu. Zavřel jsem oči.

"Odvez - mě  -  domů."

...

"A teď pomalu. Ať ti to neuklouzne."

"Chyť mě," řekla.

"Držím tě, babi. Všechno je v pořádku. Teď zvedni nohu."

Zvedla nohu a vstoupila do vany. S druhou jsem jí přes okraj pomohl. Posadila se na sedátko. Nastavil jsem vodu a přisunul růžici k její ruce.

"Je to tak v pořádku?"

"Ano. Je."

Začal jsem sprchovat tělo. S údivem jsem pozoroval, jak je staří prohnulo, pokřivilo. Jak sukovitý strom, který se vahou pomalu naklání k zemi.

Namydlil jsem ruce, nohy, záda, poprsí, šamponem umyl hlavu. Po třiceti letech jsme si vyměnili role. Žlutý kýbl, kterým mi babička splachovala hlavu, stál pod umyvadlem.

Smýval jsem růžicí mýdlo a myslel, že je to rituál.

Když jsem ji osušil, překvapivě rychle se přesunula do ložnice a ulehla do postele. Pustil jsem pod ní nahřívací deku, duchnou ji zakryl až ke krku.

Poklidil jsem v koupelně, oblékl se. Babička ležela, jak jsem ji zanechal. Vypadala spokojeně.

"Chceš něco vzkázat dědovi, babi?"

"Ať se uzdraví. Že tu na něj čekám. Má tu vedle mě místo."

"Dobře," řekl jsem a přitiskl tvář k její.

Když jsem sbíhal schody, když jsem vyběhl ven...

...

Na té konferenci nebylo o co stát. Randomizované a double-blind studie, evidence based medcine. Co léčí více, farmaka nebo terapeutický vztah? Proč nejsou pacienti kompliantní, když jsou léky tak moderní?

A nezapomněli jste, kurva, na něco?

Na té konferenci opravdu nebylo o co stát.

Až na tebe.

Najednou jsem tě viděl: La Nascita di Venere.

Lidé ztratili význam. Zůstaly jen prostory, kterými jsi procházela. Tvá židle byla trůnem a okolo sedící ženy Zefyry, existující jen proto, abys mezi nimi mohla povstat a dát kráse tvar.

Jak jsi přešla sálem, zůstaly za tebou třpytivé jizvy v parketách. Zastavila ses pod zábradlím a promluvila. A nebyla to slova, co se ke mně neslo.

"Přitom ty sebevraždy by pro tebe mohly být zajímavé," řekla jsi. Zastavil jsem pohled ve tvých očích. Jak v ustalovači. A na moment v nich pochoval roky bolesti a osamocení.

A opět mi připadalo, že veškerá má minulost se odvíjela k tobě. A přítomnost, ve které jsem se setkali, jsem nazval láskou.

Když jsem sbíhal schody, když jsem vyběhl ven...




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

13.06.2013 20:13:18dát kritice tip.duke.

ty si milej ;)

13.06.2013 20:11:48dát kritice tiporan

havrane, ja te proste myluju. parada to cist.

28.04.2013 22:06:14dát kritice tip.duke.

dík ;)

25.04.2013 21:52:38dát kritice tipJosefk

moc citlivě nažito i napsáno :)

28.03.2013 07:29:20dát kritice tip.duke.

díky ;)

28.03.2013 00:01:11dát kritice tipTragicus

Ty vole, to je asi nejlepší popis setkání, co jsem kdy četl. A celkově moc dobré.

25.12.2012 21:08:26dát kritice tip.duke.

je fakt, janino, že sem to tak nějak poslepoval.. dík za kritiku

25.12.2012 18:13:00dát kritice tipJanina6

Ta poslední část - o setkání s Ní - mi připadá jako odjinud, z nějakého jiného textu. Je moc pěkná, ale nějak si ji neudokážu spojit s tím, co předchází. Jako bys vyprávěl a najednou nečekaně změnil téma. Pro tebe má ten závěr určittě svůj význam, ale mně připadá svět rodinných vztahů, ve kterém se odehrává většina povídky, tak poutavě podaný a zajímavý, že se mi vůbec nechce ho v poslední části textu opustit. Vyvolal ve mně pocity a náměty k zamyšlení, a je to pro mě téma tak silné, že mě závěr zklame a připadne mi vyzněním slabší (paradoxně i přes určitý nádech patosu), jako pouhý romantický obrázek.

25.12.2012 06:46:31dát kritice tipguy
Dobrý to je *
20.12.2012 08:29:17dát kritice tipF9

/čte se to dobře; jako čtenáře, který autorovi v celém cyku *naletěl* - nebo pěkněji řečeno uvěřil - mne napadá, zda ten děda s tou babičkou, co mají ten pěkný vztah, jsou ti, co vychovali tu dysfunkční matku nebo ti, co toho dysfunkčního otce.... :) ono se to v dalších dílech asi nějak zauzlí a rozuzlí/

20.12.2012 06:33:51dát kritice tipStvN

Prijde mi nepatricna. Trochu jako nejake tabu. 

19.12.2012 22:57:37dát kritice tipJosephina

otec asociální fachidiot, a vypadá to, že přitom cestou je láska, asi ji hledat, tam, kde ji člověk nehledá, asi začít hezkým vztahem babičky a dědy

19.12.2012 22:27:18dát kritice tip.duke.

Dík za kritiku. Proč bys tu lásku vyhodil?

19.12.2012 18:02:03dát kritice tipStvN

Úvod mi není jasný. Matou mě uvozovky. Nevím, kdo ke komu mluví. Pak se to zlepšilo, ale i tak bych se přimlouval za trochu více slov a projasnění. A vyhodil bych slovo láska, respektive láskou. To kolem je dobrý.

18.12.2012 20:00:20dát kritice tipZdenda

To jo, velká škoda. Nemáš to mazat.

18.12.2012 19:58:56dát kritice tip.duke.

Škoda, Zdendo.

18.12.2012 19:56:59dát kritice tipZdenda

Před chvíli jsem to dočetl, napsal komentář a - Požadované dílo nebylo nalezeno. Znova se mi s tím psát nechce. Ale je to škoda, byl to moc hezký komentář. Neopakovatelný.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.