Umění haiku - část 2.: technika psaní haiku | |||
datum / id | 19.12.2012 / 420667 | Vytisknout | | |
autor | snake_01 | ||
kategorie | Literární teorie | Další dílo autora | |
upřesnění kategorie | Překlad | ||
sbírka | Teorie a překlady haiku, | ||
zobrazeno | 11970x | ||
počet tipů | 16 | ||
v oblíbených | 4x | ||
do výběru zařadil | Pomerančová, Karpatský knihomoľ, atkij, Gora, Můra73, | ||
Prolog | |||
Překlad druhé části článku THE HAIKU PATH: http://www.mercy-center.org/PDFs/EW/HaikuPath.pdf | |||
Umění haiku - část 2.: technika psaní haiku | |||
Umění haiku část 2. (technika psaní haiku)
A. Forma
Haiku je složeno ze tří krátkých veršů s a)5-7-5 slabikami (toto schéma je nejpodobnější klasickému japonskému haiku a i Josef Musil ve své stati Inspirace formou haiku jako vstup do básnictví; in: http://www.gasbag.wz.cz/tema/rocnik2/cislo3/03-07.htm, doporučuje jeho dodržování. Americké haiku sice přichází se silně rozvolněnou formou – viz níže, ale klasické rozložení slabik nutí autora ke kázni a strohosti. – pozn. překladatele) b)2-3-2 přízvučnými slabikami (a libovolným počtem nepřízvučných) c)libovolným počtem slabik (free-verse) (Chápu, že Kerouac, autor tohoto konceptu, je podmanivá osobnost, ale osobně nevidím důvod, proč takový útvar nazývat haiku a ne například básnická miniatura – pozn. překladatele.)
Příklad haiku s 2-3-2 přízvučnými slabikami:
Květnová bouře – sehly se květy a šneci míjí je v řadě (Janet Schroder)
Mnoho anglo-amerických básníků haiku používá formu 5-7-5 (go-šiči-go – pozn. překladatele) Výhodou tohoto postupu je jeho jednoduchost.
podzimní soumrak – pavouk zvolna spravuje prasklinu ve zdi (Richard Wright)
Forma 2-3-2 přízvučné slabiky oproti tomu poskytuje větší flexibilitu a přirozenost projevu. (Tento systém se hodí zvláště pro jazyky s pohyblivým přízvukem – například pro angličtinu, jistě také francouzštinu a ruštinu. Méně je pak vhodný pro jazyky s pevným přízvukem – jako čeština. Pozn. překladatele)
Přízvučnou slabiku poznáte nejlépe při hlasitém přednesu textu (v češtině je nejčastěji na první slabice slova – pozn. překladatele). Ačkoliv zvláště u haiku je to často význam, který určuje, zda konkrétní slabika bude či nebude přízvučná (zde má autor patrně na mysli využití větného přízvuku, např.: Já jsem vyhrál = Jsem to já a nikdo jiný, kdo vyhrál; Já jsem to vyhrál = Panebože, já jsem opravdu první).
Je na každém autorovi, zda se rozhodne používat formu 5-7-5, 2-3-2, nebo zda prostě napíše tři krátké verše. Všechny tři formy jsou dnes běžně v anglo-americkém básnictví používány.
B. Přítomný čas
Protože haiku popisuje přítomný moment (přítomný zážitek), v poesii haiku je téměř vždy užíván přítomný (nebo předpřítomný čas) (jak jistě všichni vědí, v současné češtině se s předpřítomným časem – present perfect tense – nesetkáme; pozn. překladatele).
promoce – stovka židlí vystává na jarním dešti (Mary Joyce)
C. Jazyk a Sloh
Haiku používá minimální počet slov.
starý rybník žába skočila – žbluňk (Bašó)
(Tady jsem zkombinoval překlad anglické verze s překladem od A. Límana. V Knize R. Aitkena se dozvíte, jak často Japonci užívají citoslovce – a tato báseň není výjimkou, proto poslední verš cituji podle Límanovy verze. Navíc takový překlad podtrhuje zmiňovanou střídmost – pozn. překladatele)
Tohle je jedno z vůbec nejznámějších haiku, jaké bylo kdy napsáno. Poslední verš byl překládán mnoha způsoby (v češtině ZBLUŇKNUTÍ VODY; ZVUK VODY; ZAŽBLUŇKNE VODA; ŽBLUŇK – pozn. překladatele). Zároveň se objevilo mnoho autorů, kteří se ve svých textech na toto haiku odkazují:
voda je klidná porod nikde - sedím a čekám na žábu (Carolyn Franklin)
Pozn. překladatele: Zde využiji prostor a uvedu ještě jeden text, který se odkazuje na Bašóovo haiku. Jde o báseň českého autora Marka Mullera – tento text bude obsažen i v připravovaném sborníku haiku – viz.: http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=418433.
Šest žab u tůně, volavka za rakosím. Žbluňk žbluňk žbluňk žbluňk žbluňk! (Marek Muller)
Haiku může obsahovat promyšlený humor, ale texty, kterým jde pouze o to vytvořit vtip, nebývají zpravidla považovány za haiku, ale za senryu, humorné zkratky ve stylu haiku. (Senryu také nejčastěji používá formu 5-7-5 – pozn. překladatele)
V haiku užívejte evokativní, výrazná, hutná slova:
nad sněžným srázem dokonce i straky na plotě sedí tiše
(Hando – „Cisterciácký klášter“)
U výše zmíněného haiku je možné uvádět i název – za účelem zasazení básně do kontextu (jinak ale japonská haiku název zpravidla nepoužívají, názvy jednotlivých textů tak nejčastěji zřejmě vznikaly při překladu japonských haiku do euro-amerického myšlenkového konceptu – v české překladové literatuře se s podobným postupem můžete setkat například v knize Mléčná dráha – Alfons Breska, Praha 1937 a 1999. Tehdejší čtenář byl zjevně na názvy zvyklý a mohl by se cítit zmatený, pokud by je v knize nenašel, a zřejmě proto mu uměle vytvořené názvy překladatel poskytl, podobný postup je ale patrný i u jiných autorů – například R. Aitken – Vlna Zenu: Bašó, haiku a zen – pozn. překladatele).
Text haiku vy měl mít více významových vrstev – umožňovat vícerou interpretaci.
stopy v písku jdou sem i tam a mizí – racek odlétá (Hando)
Opakování téhož zvuku nebo slova se v haiku užívá pro zesílení výsledného dojmu.
šedivý úsvit zas a zas slyším smutný zpěv holubice (Sarah Paris)
Vnitřní rýmy a aliterace dokáží dokonale zpestřit haiku. (Podobný postup je skutečně v japonském haiku velice častý a můžeme se s ním setkat téměř všude, možná že je to však způsobeno zvukomalebností japonštiny jako takové – pozn. překladatele).
dlouhé zimní deště – starý muž sdílí své sny s poutnickou holí (Richard Wright)
Užívání klasického „západního“ rýmu – totiž rýmu na konci verše, není pro japonské haiku typické. (Toto tvrzení je nepochybně pravdivé, ale zde opět zasahují představy evropských a amerických čtenářů a překladatelů – první překlady vznikaly zpravidla jako přesná nápodoba formy 5-7-5, a navíc obsahovaly rým – nejčastěji se rýmoval první a třetí verš. Viz. Bašó: Měsíce, Květy. O to víc si ale teď uvědomíme, jak neobyčejné bylo /zřejmě i v japonském kontextu/ například známé haiku Kobajaši Issy:
jak rosa nestálý je náš pomíjivý svět a přece a přece…
/citováno podle: Líman: Chrám plný květů/
- v originále tento text zní takto:
cuju no jo wa cuju no jo nagara sarinagara
/citováno podle: Aitken: Vlna zenu. Bašó, haiku a zen/; Pozn. překladatele)
D. Tradiční postupy
Klasické japonské haiku obvykle obsahuje slovo nebo frázi, odkazující na určité roční období (japonsky Kigo /sezónní slovo/ – může odkazovat též na denní dobu – v Japonsku existují celé slovníky sezónních slov, v moderní japonské literatuře se občas objevovaly tendence tento prvek vynechávat – důvodem bylo, že někteří autoři stáli a stojí více o významový obsah a kigo jim zřejmě přijde zbytečně zatěžující – zabírá v textu místo).
na uschlé větvi se usadila vrána – podzimní večer (Bašó)
Dalším prvkem je kireji (slovo-řez), v japonském haiku se nejčastěji užívá, aby naznačilo nejasnost (uncertainty), otázku nebo důraz (u Bašóa je to velmi často japonské slovo ja např.: Kutabitete/jado karu koro ja/fudži no hana – zde konkrétně se ono ja překládá jako „když tu náhle“ a funguje jako předěl v textu – jakési znamení čtenáři, aby se zastavil a řádně se připravil na závěrečný obraz – květy wisterií – pozn. překladatele). Takové slovo se nejčastěji vyskytuje na konci verše – jeho účelem je prohloubit emocionální účinek textu. V západním haiku se tato slova často nahrazují interpunkcí – středníkem nebo pomlčkou.
poslední světlo nad zálivem – pelikáni odlétají domů (Sarah Paris)
(Na tomto místě opět přidávám vynikající text českého autora Romana Szpuka – opět jej budete mít možnost číst ve sborníku haiku – viz výše)
tání – na mostku přes Volyňku kočka zrychlila (Roman Szpuk)
Rozvolněná syntaktická struktura je v haiku běžná, objevuje se zkratka i neúplná věta. (V anglickém kontextu lze za tvůrčí prvek považovat i vynechání podmětu, ale v češtině jsme až příliš zvyklí na nevyjádřený podmět – přesto i zde je prostor pro jazykovou hru – ta je umožněna např. stejnými gramatickými tvary různých osob apod. – může se nám tak podařit například sjednotit jedním pohybem různé prvky – viz haiku o motýlech a míčcích na konci předchozího článku: http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=420567)
a teď už jen zvuk padající sněhové vločky – novoroční ráno (Barbara Campitelli)
E. Přednes haiku
Haiku, jako ostatně většina poesie, chce být také předčítáno, a nejen čteno na papíře. Poté co zaznamenáte písemně svůj text, je užitečné si jej několikrát přečíst nahlas, abyste zjistili, jak zní a jak se vyslovuje – tento postup nejčastěji odhalí, zda je vše v pořádku (haiku by mělo být psáno prostým jazykem a mělo by být v rámci možností prosté i syntakticky – prosté a snadno čitelné i vyslovitelné; pozn. překladatele). Když pak haiku předčítáte skupině posluchačů, bývá zvykem, že je text čten nahlas dvakrát. Tento postup má pomoci čtenáři, aby lépe porozuměl a pochopil i hlubší významy básně.
F. Dodatek: HANDÓOVA PRAVIDLA (Hando je japonské jméno Thomase Handa)
a)Pamatujte, že báseň haiku vyjadřuje každodenní zkušenost/zážitek. Proto pokud chcete psát haiku, musíte se umět soustředit na TADY a TEĎ.
b)Když se budete snažit i o obyčejných věcech uvažovat neobyčejně a dopřejete jim prostoru, samy odhalí svá skrytá tajemství
c)Snažte se identifikovat s věcí, kterou popisujete, staňte se jí, sjednoťte se s ní.
d)Ve všem okolo nás je ukryta radost (joy) – odhalte ji.
e)Potom se pokuste svou zkušenost/zážitek zaznamenat do tří krátkých veršů – a nepřestávejte na svém haiku pracovat, dokud neříká přesně to, co říci mělo.
f)za každých okolností ale pamatujte, že zkušenost/zážitek je základem haiku. Obracejte proto svou pozornost na zážitky a zkušenosti vždy, když se pouštíte do psaní této formy.
|
Názory čtenářů (Zobrazit smazané) |
02.04.2021 10:59:16 | dát kritice tip | ✩✩✩ Můra73 redaktor poezie |
Pavle, za oba tyto teoretické texty Ti děkuji. Věřím, že autorům mohou v počátcích psaní v téhle formě významně pomoci. | ||
02.04.2021 07:50:36 | 1 tipů dát kritice tip | ✩✩✩ snake_01 korektor, redaktor poezie |
Magdalene: Nedodržování formy 5-7-5 v překladech od pana Límana má jiný důvod, v tomto případě stojím plně za jeho rozhodnutím. Jde o překlad a každý překladatel stojí před rozhodnutím, zda dodržet formu na úkor obsahu, nebo obsah na úkor formy. Rozhodnutí pana Límana bylo jasné - obsah je důležitější než forma (tedy v překladu). Samozřejmě optimální je dodržení obsahu i formy, ale to se ne vždy v překladu vydaří. | ||
01.04.2021 18:27:27 | dát kritice tip | Magdalene |
Nicméně mě zaráží, že někdo uznávaný nedodržuje slabiky. Mnohokrát jsem se setkala, že první řádek měl 4-7-5 nebo 5-7-4 a to mě vždy zmátlo. I pan Líman nebo Bošó nedodrželi vždy formu. A omlouvám se, já tam nevložila haiku, ale senrjú, které zrovna probíráme u mého díla senrjú Lopata. Děkuji moc .:-) | ||
01.04.2021 16:43:44 | dát kritice tip | ✩✩✩ snake_01 korektor, redaktor poezie |
Magdalene: Pomlčka (nebo spíše kireji) v japonském haiku má podobu specifické "slabiky", která má "ukončovací charakter. V češtině se kireji nejčastěji objevuje jako pomlčka, tečka, vykřičník nebo otazník. Nezasahuje tedy do počtu slabik, ale značí přerušení v plynutí textu. V tom prvním citovaném textu pomlčka po slově tání se do počtu slabik rovněž nepočítá. Je to text Romana Szpuka a Roman je známý tím, že příliš nedbá na formu pokud jde o počet slabik, ostatní formální požadavky ale většinou dodržuje. Ten druhý text, ten Tvůj, se vší pravděpodobností není haiku, ale senrjú, v tom případě by mohl zůstat tak, jak je. Pokud by to mělo být haiku (což je s ohledem na téma a motiviku komplikované), překážel by tam jednak abstraktní termín "obvyklá praxe" a jednak subjektivní hodnocení z pozice lyrického subjektu ve druhém verši. Pokud ale Tvůj dotaz míří pouze na Kireji, pak je Tvůj text v pořádku, protože přerušení mezi prvním a druhým veršem je dostatečně zjevné, přestože není graficky znázorněné. | ||
01.04.2021 15:52:26 | dát kritice tip | Magdalene |
Pomlčka vyjadřuje nedopsaný počet samohlásek, nebo vyjadřuje přechod mezi slovy? Viděla jsem psáno v obou podobách a není mi to jasné. Druhá otázka: Jak je to s časem u mého haiku, které je níže? Technika psaní haiku mě potěšila. Děkuji. Ale i tak v tom plavu.:-) V tomto haiku zřejmě pomlčka nahrazuje samohlásky. Tání- na mostku přes Volyńku kočka zrychlila. Moje haiku. Obvyklá praxe právník byl dražší než dům teta už bydlí.
| ||
31.03.2021 21:33:04 | dát kritice tip | ✩✩✩✩ atkij redaktor poezie |
Takto precizních teoretických vhledů je třeba si velmi považovat. Častokrát jsem zavítala a pročítala a pročítala. I když k haiku cesta dlouhá, ale rozmanitá a krásná:) Děkuji. | ||
31.03.2021 15:19:15 | 2 tipů dát kritice tip | ✩✩✩ snake_01 korektor, redaktor poezie |
Díky všem za uporornění na tento starší text. Mj. je celkem zajímavé, že oba texty (část 1 i 2) vznikaly jako snaha uchopit haiku a definovat ho teoreticky v době, kdy jsem spolu s Martinem Krátoškou dokončoval první sborník českého a slovenského haiku (Míjím se s Měsícem, DharmaGaia, 2013). Od té doby jsem teoretických textů sepsal více a na několika místech i přednášel - ale tyhle překlady byly první. | ||
20.10.2018 12:34:10 | dát kritice tip | ✩✩✩ Pomerančová redaktor poezie |
Díky za tento překlad, zaslouží si výběr :-) | ||
22.08.2018 11:45:44 | dát kritice tip | ✩✩ oran |
super text, diky. | ||
25.12.2012 22:41:05 | dát kritice tip | ✩✩✩ snake_01 korektor, redaktor poezie |
Doporučuji všem podívat se, pokud mají zájem o haiku na (pokud se nepletu) od letošního roku vycházející a volně dostupný anglicko/německý časpopis CHRISANTEMUM, který je plně věnovaný haiku a japonským krátkým formám - jedná se o texty současných německých a anglických autorů - najdete tam spoustu podnětů - viz: http://www.bregengemme.net/chrysanthemum/pages/en/archives.php
v blízké době jistě něco vyberu a přeložím. | ||
21.12.2012 20:23:24 | dát kritice tip | Švédsko 1 |
...**** | ||
20.12.2012 20:18:34 | dát kritice tip | Lydie |
takže tipuji zdařilé představení asi | ||
20.12.2012 18:17:56 | dát kritice tip | Lydie |
je tohle vážně nutné? | ||
20.12.2012 14:04:59 | dát kritice tip | ✩✩✩ snake_01 korektor, redaktor poezie |
Já jsem neříkal, že je to moc pěkný haiku, ale že už se to haiku pomalu začíná přibližovat, a že je to vtipné :o) | ||
20.12.2012 09:31:21 | dát kritice tip | ✩✩✩ snake_01 korektor, redaktor poezie |
Musím uznat, že se to už haiku začíná přibližovat, podle mě tam není přesah, ale je to vtipné... | ||
19.12.2012 20:20:51 | dát kritice tip | Lydie |
kdepak, to jen malé šedé buňky mozkové prostě stále nemají pochopení pro haiku | ||
19.12.2012 09:48:56 | dát kritice tip | ✩✩✩ snake_01 korektor, redaktor poezie |
To druhé uvedené haiku je opravdu dobré, neznal jsem ho, díky. | ||
19.12.2012 08:21:07 | dát kritice tip | Lydie |
zajímavé čtení, oceňuji uvedení všeho podstatného a uvedení vůbec
moje nejoblíbenější je asi
za trnkovým keřem jdu po vůni za rohem vrazím do kůlny
a rovněž
válečné město noční výstřel rozdělil na dvě části
|
Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.