Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Umění haiku - část 2.: technika psaní haiku

Výběr: Pomerančová, Karpatský knihomoľ, atkij, Gora, Můra73
19. 12. 2012
16
24
16047
Autor
snake_01

Překlad druhé části článku THE HAIKU PATH: http://www.mercy-center.org/PDFs/EW/HaikuPath.pdf

Umění haiku

část 2. (technika psaní haiku)

 

A. Forma

 

Haiku je složeno ze tří krátkých veršů s

a)5-7-5 slabikami (toto schéma je nejpodobnější klasickému japonskému haiku a i Josef Musil ve své stati  Inspirace formou haiku jako vstup do básnictví;  in: http://www.gasbag.wz.cz/tema/rocnik2/cislo3/03-07.htm, doporučuje jeho dodržování. Americké haiku sice přichází se silně rozvolněnou formou – viz níže, ale klasické rozložení slabik nutí autora ke kázni a strohosti. – pozn. překladatele)

b)2-3-2 přízvučnými slabikami (a libovolným počtem nepřízvučných)

c)libovolným počtem slabik (free-verse) (Chápu, že Kerouac, autor tohoto konceptu, je podmanivá osobnost, ale osobně nevidím důvod, proč takový útvar nazývat haiku a ne například básnická miniatura – pozn. překladatele.)

 

Příklad haiku s 2-3-2 přízvučnými slabikami:

 

Květnová bouře –

sehly se květy a šneci

jí je v řa

(Janet Schroder)

 

Mnoho anglo-amerických básníků haiku používá formu 5-7-5 (go-šiči-go – pozn. překladatele) Výhodou tohoto postupu je jeho jednoduchost.

 

podzimní soumrak –

pavouk zvolna spravuje

prasklinu ve zdi

(Richard Wright)

 

Forma 2-3-2 přízvučné slabiky oproti tomu poskytuje větší flexibilitu a přirozenost projevu. (Tento systém se hodí zvláště pro jazyky s pohyblivým přízvukem – například pro angličtinu, jistě také francouzštinu a ruštinu. Méně je pak vhodný pro jazyky s pevným přízvukem – jako čeština. Pozn. překladatele)

 

Přízvučnou slabiku poznáte nejlépe při hlasitém přednesu textu (v češtině je nejčastěji na první slabice slova – pozn. překladatele). Ačkoliv zvláště u haiku je to často význam, který určuje, zda konkrétní slabika bude či nebude přízvučná (zde má autor patrně na mysli využití větného přízvuku, např.: jsem vyhrál = Jsem to já a nikdo jiný, kdo vyhrál; Já jsem to vyhrál = Panebože, já jsem opravdu první).

 

Je na každém autorovi, zda se rozhodne používat formu 5-7-5, 2-3-2, nebo zda prostě napíše tři krátké verše. Všechny tři formy jsou dnes běžně v anglo-americkém básnictví používány.

 

 

B. Přítomný čas

 

Protože haiku popisuje přítomný moment (přítomný zážitek), v poesii haiku je téměř vždy užíván přítomný (nebo předpřítomný čas) (jak jistě všichni vědí, v současné češtině se s předpřítomným časem – present perfect tense – nesetkáme; pozn. překladatele).

 

promoce –

stovka židlí vystává

na jarním dešti

(Mary Joyce)

 

 

C. Jazyk a Sloh

 

Haiku používá minimální počet slov.

 

starý rybník

žába skočila –

žbluňk

(Bašó)

 

(Tady jsem zkombinoval překlad anglické verze s překladem od A. Límana. V Knize R. Aitkena se dozvíte, jak často Japonci užívají citoslovce – a tato báseň není výjimkou, proto poslední verš cituji podle Límanovy verze. Navíc takový překlad podtrhuje zmiňovanou střídmost – pozn. překladatele)

 

Tohle je jedno z vůbec nejznámějších haiku, jaké bylo kdy napsáno. Poslední verš byl překládán mnoha způsoby (v češtině ZBLUŇKNUTÍ VODY; ZVUK VODY; ZAŽBLUŇKNE VODA; ŽBLUŇK – pozn. překladatele). Zároveň se objevilo mnoho autorů, kteří se ve svých textech na toto haiku odkazují:

 

voda je klidná

porod nikde - sedím

a čekám na žábu

(Carolyn Franklin)

 

Pozn. překladatele: Zde využiji prostor a uvedu ještě jeden text, který se odkazuje na Bašóovo haiku. Jde o báseň českého autora Marka Mullera – tento text bude obsažen i v připravovaném sborníku haiku – viz.: http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=418433.

 

Šest žab u tůně,

volavka za rakosím.

Žbluňk žbluňk žbluňk žbluňk žbluňk!

(Marek Muller)

 

Haiku může obsahovat promyšlený humor, ale texty, kterým jde pouze o to vytvořit vtip, nebývají zpravidla považovány za haiku, ale za senryu, humorné zkratky ve stylu haiku. (Senryu také nejčastěji používá formu 5-7-5 – pozn. překladatele)

 

V haiku užívejte evokativní, výrazná, hutná slova:

 

nad sněžným srázem

dokonce i straky na plotě

sedí tiše

 

(Hando – „Cisterciácký klášter“)

 

U výše zmíněného haiku je možné uvádět i název – za účelem zasazení básně do kontextu (jinak ale japonská haiku název zpravidla nepoužívají, názvy jednotlivých textů tak nejčastěji zřejmě vznikaly při překladu japonských haiku do euro-amerického myšlenkového konceptu – v české překladové literatuře se s podobným postupem můžete setkat například v knize Mléčná dráha – Alfons Breska, Praha 1937 a 1999. Tehdejší čtenář byl zjevně na názvy zvyklý a mohl by se cítit zmatený, pokud by je v knize nenašel, a zřejmě proto mu uměle vytvořené názvy překladatel poskytl, podobný postup je ale patrný i u jiných autorů – například R. Aitken – Vlna Zenu: Bašó, haiku a zen – pozn. překladatele).

 

Text haiku vy měl mít více významových vrstev – umožňovat vícerou interpretaci.

 

 stopy v písku

jdou sem i tam a mizí –

racek odlétá

(Hando)

 

Opakování téhož zvuku nebo slova se v haiku užívá pro zesílení výsledného dojmu.

 

šedivý úsvit

zas a zas slyším smutný

zpěv holubice

(Sarah Paris)

 

Vnitřní rýmy a aliterace dokáží dokonale zpestřit haiku. (Podobný postup je skutečně v japonském haiku velice častý a můžeme se s ním setkat téměř všude, možná že je to však způsobeno zvukomalebností japonštiny jako takové – pozn. překladatele).

 

dlouhé zimní deště –

starý muž sdílí ssny

s poutnickou holí

(Richard Wright)

 

Užívání klasického „západního“ rýmu – totiž rýmu na konci verše, není pro japonské haiku typické. (Toto tvrzení je nepochybně pravdivé, ale zde opět zasahují představy evropských a amerických čtenářů a překladatelů – první překlady vznikaly zpravidla jako přesná nápodoba formy 5-7-5, a navíc obsahovaly rým – nejčastěji se rýmoval první a třetí verš. Viz. Bašó: Měsíce, Květy. O to víc si ale teď uvědomíme, jak neobyčejné bylo /zřejmě i v japonském kontextu/ například známé haiku Kobajaši Issy:

 

jak rosa nestálý

je náš pomíjivý svět

a přece a přece…

 

/citováno podle: Líman: Chrám plný květů/

 

- v originále tento text zní takto:

 

cuju no jo wa

cuju no jo nagara

sarinagara

 

/citováno podle: Aitken: Vlna zenu. Bašó, haiku a zen/;

Pozn. překladatele)

 

 

D. Tradiční postupy

 

Klasické japonské haiku obvykle obsahuje slovo nebo frázi, odkazující na určité roční období (japonsky Kigo /sezónní slovo/ – může odkazovat též na denní dobu – v Japonsku existují celé slovníky sezónních slov, v moderní japonské literatuře se občas objevovaly tendence tento prvek vynechávat – důvodem bylo, že někteří autoři stáli a stojí více o významový obsah a kigo jim zřejmě přijde zbytečně zatěžující – zabírá v textu místo).

 

na uschlé větvi

se usadila vrána –

podzimní večer

(Bašó)

 

Dalším prvkem je kireji (slovo-řez), v japonském haiku se nejčastěji užívá, aby naznačilo nejasnost (uncertainty), otázku nebo důraz (u Bašóa je to velmi často japonské slovo ja např.: Kutabitete/jado karu koro ja/fudži no hana – zde konkrétně se ono ja překládá jako „když tu náhle“ a funguje jako předěl v textu – jakési znamení čtenáři, aby se zastavil a řádně se připravil na závěrečný obraz – květy wisterií – pozn. překladatele). Takové slovo se nejčastěji vyskytuje na konci verše – jeho účelem je prohloubit emocionální účinek textu. V západním haiku se tato slova často nahrazují interpunkcí – středníkem nebo pomlčkou.

 

poslední světlo

nad zálivem – pelikáni

odlétají domů

(Sarah Paris)

 

(Na tomto místě opět přidávám vynikající text českého autora Romana Szpuka – opět jej budete mít možnost číst ve sborníku haiku – viz výše)

 

tání –

na mostku přes Volyňku

kočka zrychlila

(Roman Szpuk)

 

Rozvolněná syntaktická struktura je v haiku běžná, objevuje se zkratka i neúplná věta. (V anglickém kontextu lze za tvůrčí prvek považovat i vynechání podmětu, ale v češtině jsme až příliš zvyklí na nevyjádřený podmět – přesto i zde je prostor pro jazykovou hru – ta je umožněna např. stejnými gramatickými tvary různých osob apod. – může se nám tak podařit například sjednotit jedním pohybem různé prvky – viz haiku o motýlech a míčcích na konci předchozího článku: http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=420567)

 

a teď už jen zvuk

padající sněhové vločky –

novoroční ráno

(Barbara Campitelli)

 

E. Přednes haiku

 

Haiku, jako ostatně většina poesie, chce být také předčítáno, a nejen čteno na papíře. Poté co zaznamenáte písemně svůj text, je užitečné si jej několikrát přečíst nahlas, abyste zjistili, jak zní a jak se vyslovuje – tento postup nejčastěji odhalí, zda je vše v pořádku (haiku by mělo být psáno prostým jazykem a mělo by být v rámci možností prosté i syntakticky – prosté a snadno čitelné i vyslovitelné; pozn. překladatele). Když pak haiku předčítáte skupině posluchačů, bývá zvykem, že je text čten nahlas dvakrát. Tento postup má pomoci čtenáři, aby lépe porozuměl a pochopil i hlubší významy básně.

 

 

F. Dodatek: HANDÓOVA PRAVIDLA (Hando je japonské jméno Thomase Handa)

 

a)Pamatujte, že báseň haiku vyjadřuje každodenní zkušenost/zážitek. Proto pokud chcete psát haiku, musíte se umět soustředit na TADY a TEĎ.

 

b)Když se budete snažit i o obyčejných věcech uvažovat neobyčejně a dopřejete jim prostoru, samy odhalí svá skrytá tajemství

 

c)Snažte se identifikovat s věcí, kterou popisujete, staňte se jí, sjednoťte se s ní.

 

d)Ve všem okolo nás je ukryta radost (joy) – odhalte ji.

 

e)Potom se pokuste svou zkušenost/zážitek zaznamenat do tří krátkých veršů – a nepřestávejte na svém haiku pracovat, dokud neříká přesně to, co říci mělo.

 

f)za každých okolností ale pamatujte, že zkušenost/zážitek je základem haiku. Obracejte proto svou pozornost na zážitky a zkušenosti vždy, když se pouštíte do psaní této formy.

 


24 názorů

Můra73
02. 04. 2021
Dát tip

Pavle, za oba tyto teoretické texty Ti děkuji. Věřím, že autorům mohou v počátcích psaní v téhle formě významně pomoci. 


snake_01
02. 04. 2021
Dát tip Můra73

Magdalene: Nedodržování formy 5-7-5 v překladech od pana Límana má jiný důvod, v tomto případě stojím plně za jeho rozhodnutím. Jde o překlad a každý překladatel stojí před rozhodnutím, zda dodržet formu na úkor obsahu, nebo obsah na úkor formy. Rozhodnutí pana Límana bylo jasné - obsah je důležitější než forma (tedy v překladu). Samozřejmě optimální je dodržení obsahu i formy, ale to se ne vždy v překladu vydaří.


Magdalene
01. 04. 2021
Dát tip

Nicméně mě zaráží, že někdo uznávaný nedodržuje slabiky. Mnohokrát jsem se setkala, že první řádek měl 4-7-5 nebo 5-7-4 a to mě vždy zmátlo. I pan Líman nebo Bošó nedodrželi vždy formu. A omlouvám se, já tam nevložila haiku, ale senrjú, které zrovna probíráme u mého díla senrjú Lopata. Děkuji moc .:-)


snake_01
01. 04. 2021
Dát tip

Magdalene: Pomlčka (nebo spíše kireji) v japonském haiku má podobu specifické "slabiky", která má "ukončovací charakter. V češtině se kireji nejčastěji objevuje jako pomlčka, tečka, vykřičník nebo otazník. Nezasahuje tedy do počtu slabik, ale značí přerušení v plynutí textu. V tom prvním citovaném textu pomlčka po slově tání se do počtu slabik rovněž nepočítá. Je to text Romana Szpuka a Roman je známý tím, že příliš nedbá na formu pokud jde o počet slabik, ostatní formální požadavky ale většinou dodržuje. Ten druhý text, ten Tvůj, se vší pravděpodobností není haiku, ale senrjú, v tom případě by mohl zůstat tak, jak je. Pokud by to mělo být haiku (což je s ohledem na téma a motiviku komplikované), překážel by tam jednak abstraktní termín "obvyklá praxe" a jednak subjektivní hodnocení z pozice lyrického subjektu ve druhém verši. Pokud ale Tvůj dotaz míří pouze na Kireji, pak je Tvůj text v pořádku, protože přerušení mezi prvním a druhým veršem je dostatečně zjevné, přestože není graficky znázorněné.


Magdalene
01. 04. 2021
Dát tip

Pomlčka vyjadřuje nedopsaný počet samohlásek, nebo vyjadřuje přechod mezi slovy? Viděla jsem psáno  v obou podobách a není mi to jasné. Druhá otázka:  Jak je to s časem u mého haiku, které je níže? Technika psaní haiku mě potěšila. Děkuji. Ale i tak v tom plavu.:-)

V tomto haiku zřejmě pomlčka nahrazuje samohlásky. 

Tání-

na mostku přes Volyńku

kočka zrychlila. 

Moje haiku.

Obvyklá praxe

právník byl dražší než dům

teta už bydlí. 

 

 

 

 


atkij
31. 03. 2021
Dát tip

Takto precizních teoretických vhledů je třeba si velmi považovat. Častokrát jsem zavítala a pročítala a pročítala. I když k haiku cesta dlouhá, ale rozmanitá a krásná:) Děkuji.


snake_01
31. 03. 2021
Dát tip Gora, atkij

Díky všem za uporornění na tento starší text. Mj. je celkem zajímavé, že oba texty (část 1 i 2) vznikaly jako snaha uchopit haiku a definovat ho teoreticky v době, kdy jsem spolu s Martinem Krátoškou dokončoval první sborník českého a slovenského haiku (Míjím se s Měsícem, DharmaGaia, 2013). Od té doby jsem teoretických textů sepsal více a na několika místech i přednášel - ale tyhle překlady byly první.


Díky za tento překlad, zaslouží si výběr :-)


oran
22. 08. 2018
Dát tip

super text, diky.


snake_01
25. 12. 2012
Dát tip

Doporučuji všem podívat se, pokud mají zájem o haiku na (pokud se nepletu) od letošního roku vycházející a volně dostupný anglicko/německý časpopis CHRISANTEMUM, který je plně věnovaný haiku a japonským krátkým formám - jedná se o texty současných německých a anglických autorů - najdete tam spoustu podnětů - viz: http://www.bregengemme.net/chrysanthemum/pages/en/archives.php

 

v blízké době jistě něco vyberu a přeložím.


Švédsko 1
21. 12. 2012
Dát tip

...****


snake_01
20. 12. 2012
Dát tip

Já jsem neříkal, že je to moc pěkný haiku, ale že už se to haiku pomalu začíná přibližovat, a že je to vtipné :o)


snake_01
20. 12. 2012
Dát tip

Musím uznat, že se to už haiku začíná přibližovat, podle mě tam není přesah, ale je to vtipné...


snake_01
19. 12. 2012
Dát tip

To druhé uvedené haiku je opravdu dobré, neznal jsem ho, díky.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru