Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Táhni mne za sebou! Dáme se v běh...

30. 12. 2012
11
19
2146
Autor
Nicollette

Lia Ices - Daphe.

Ulice těžká osvětlenými okny svírala do pláče. Milovala. Milovala tak, že ji bolela ledová noc a brala ji kolem hebkého bílého krku. Najednou cítila, že nedokáže jít dál. Cosi uvnitř ji rvalo, cosi, co znala jen z knih. Sevřelo ji, chvílí byla malým dítětem v kolíbce na verandě, kterou osvětlovalo měkké zapadající slunce. Pak ji strhlo. Cítila, že padá. Zpívaly labutě daleko v údolí, ona si padala.

Zachytila se rohu činžovního domu. Byl chladný? Byl jí pevnou stěnou, o kterou se opřela a klouzala pomalu na špinavý chodník. Pláč ovládal celé její tělo. Plakala. Uměla plakat. Plakala tak moc, že křičela. Křičet uměla potichu. Labutě kdesi v údolí se zvedly k odletu. Nebyla to žena, bylo to dítě, ležící v měkké peřince noci. Milovat ji zmohlo. Síla ji opustila. Labutě vzlétly. A ona, od mala si oblíbila barvu a tvar klíčů. Pak začala cítit kouř ze všech střech. To ranní mlha ji přiváděla k šílenství, tolik ji stálo opustit a být. Nikdo ji nikdy tak nepotěšil jako noc. A pořád – ty tvé oči, tvé oči. Měla oči v barvě letokruhů. Každý chtěl vědět, kolik mají let. Nikdy neodpustí, že vlčí stopy mizí s ranní vláhou...

 

Opřít tvář

mohla jen o vlastní dlaně..


19 názorů

Nicollette
08. 09. 2016
Dát tip

Všichni mi zmizeli, nevím....


Damné
01. 12. 2015
Dát tip

achjo.. kde je nám konec...? Nádherné...



Nicollette
26. 01. 2015
Dát tip

Ahoj Milly.. narazila jsem na tvoji kritiku až teď... jak pokračuje tvá snaha o samotisk? :)


Milly
09. 10. 2014
Dát tip
Jeste porad.. uz zase........ Uz neco vim.. -t- (co vydat knihu povidek, nechtelo by se Ti? ;-) Jinak asi budu po dlouhe dobe tisknout neco z Pismaka si sama)

Damné
12. 10. 2013
Dát tip
Překrásná......

remik
29. 04. 2013
Dát tip

líbivé. příjemně se čte. drobnost co potěší chuť číst


ashentree
16. 03. 2013
Dát tip
opírám tváře o střepiny těch prodýchanejch slov běžim někde po hranici ohně a vody chodidla rozpálený těšim se na ranní vláhu Milovat ji zmohlo. Síla ji opustila. Labutě už nechytim... furt Ti to de pěkně niki cejtim Tě v tom nic nende smazat opřít tvář o vlastní dlaně *t

Armand
17. 01. 2013
Dát tip

Nádherná "prozaická miniatura"... ne .. pro mě ... báseň. A nádherná píseň (doporučuji text přečíst při jejím poslechu: http://www.youtube.com/watch?v=nyV6JAme3lY). A Daphné...

 

 

Tvůj poslední dech

podzimní list

stoupá k nebi.

Kde se berou hrdinové?

Ve kterém zrcadle

uvidím ty oči

v barvě letokruhů?

Jsem strom.

To až má smrt, 

můj poslední dech

mi dá je uvidět.

 

 

 


Damné
05. 01. 2013
Dát tip

*


Milly
03. 01. 2013
Dát tip

Ja si ukladam...(zatim nevim)


j.i.r.
31. 12. 2012
Dát tip
"zasly" nemy film....

Fouraix
30. 12. 2012
Dát tip
jsi porád stejný koloušek

Vaud
30. 12. 2012
Dát tip

paradni :-)


Markel
30. 12. 2012
Dát tip

líbilo, pocitovka, můj šálek - T


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru