Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Černá a bílá

14. 01. 2013

878

Autor

Zamila

Černá a bílá

Černá a bílá rozlitá po papíře

Kočičí fousky sladký od mlíka

Zježená srst štětky od malíře

Cákance, kocouři, panika

Na zdech fresky mrtvých pavouků

Do rohu vlezla si černá pavučina

Štaflí se držíš pevně za ruku

Malovat budoucnost

Bejvá vážně dřina!

Dějiny umřely na zdi pokoje

Tváře mrtvých už se neusmívaj

Bílá, bílá! Ať tu čisto je

Ať andělé nad hlavou mi dlívaj

Vyvětrat roky dětství zpod peřin

Zbavit se věcí s pachem minulosti

Vehnat nový život do dveří

Smát se a milovat líp a do sytosti

V bílém pokoji s duší holubice

Pustit saze jenom do komína

Lásku nám nechte, štěstí nám přejte

A na to zlé se přece nevzpomíná

3 názory

Tady vidím pokus o závažnější výpověď... a snahu o zakrytí patosu odlehčením směrem k chtěné civilní výpovědi. Bohužel celé to skotačení opět padá na ústa v konfrontaci s nedostatečnou schopností sevřít text ve skutečný vlastní tvar. Toto není ani onen třetí nálev... tím je třeba Jiří Žáček neblahé paměti... to je homeopatická voda s molekulou něčeho. A kvůli oné molekule se obtěžuji.