Barvy

Barva toho města 
byla podobna tobě bez šatů 
svítila 
červená ve tvářích a bílá na zádech
jak pokreslená spreji mužských myšlenek 
jež jsou něco mezi vzkazy na veřejných toaletách a srdcem
jimiž si něco snadno dokazujeme protože nejsou vidět
nechám se vést dnem a večer se zastavím na straně 169 
knížky se stránkami od čaje
kterou kdosi napsal proto abychom odtrhli oči od ulic
když v tramvaji měniče proudu bečí elektrické žalmy  
pantografy se natahují ke trolejím jako ruce z onoho světa          
a reostaty jimiž jsme zhasínáni se pohybují v kruzích které nikam nemizí
tvým světlem bych namaloval čistotu dítěte i umírání
neboť obojím jen začínáme i když se nám to po celý život snaží vzít
ale ten kdo jednou otevřel dveře ví že jimi nic nekončí 
snad jen láska a její bolest je příčinou psů ale tím si nejsem jist 
i když v jejich očích vidívám ty tvé