Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZimní III
Slunce prolamuje okno
a já stojím v zlatě střepů.
Jeden tak zvednout, zatnout,
nachem krve dobarvit
královský tón okamžiku.
Slunce odnímá mé řeči znění
Prohlížím terén.
Zjevné pozbývání smyslu.
Jen trám řeka a koleje
občas vykřiknou.
My tu jsme Marjánko
My tu jsme
My vrátní
My nevratní
My nabízející ti
ohavně
své jasné ruce,
v těch zimních dnech.
Bojím se
nevratné
smrti
její jméno
nezní
není.
Bojím se
ohavné sebevraždy,
korunovace slabosti.
Bojím se jí.
Jí
Jí není mně je
Jí je mně není
jí jí jí
není není není
Vítr a chóry
hlavou zní
Jí
možné
narozené
z posledního
vřelého obětí
rukou člověka
a rukou věcí
věcí tohoto světa
věcí vedoucích
mimo něj
jen trám řeka a koleje
Jen trám řeka a koleje