Poprvé

Za nedělí 
které začínají pondělkem
jsme divné sny
každý někde díváme se dveřím do tváře  
a marně hledáme - my z výtahových šachet
tlačítka s nápisem Nebe
a přesto neseni stroji stoupáme až nad špičky vln    
z lidí, zimy a udřeného větru  
a pak s ciferníky hodinek na ruce 
mícháme čaj proti kruhu času       
poprvé jsem tehdy odložil svá křídla
a bylo to jako zabít Johna Lennona 
být vystřižen z filmu svého života  
nemít na růži půlnoční prodavačky květin a nesměti tak obejmout 
nebo uvěřit na rybu měsíčního moře
pak jsem šel k řece a nenahmatal její tep 
cítil, že má ústa se změnila v maso 
a vyslovuji jména stanic Husákovy podzemní dráhy  
kde ženy voněly něčím mezi ranním barem a vanilkovým stromečkem
abych se neztratil 
ve zvonkohře Lorety a mezi nástupišti 
kde nádražní holubi mají v očích panenskou krev 
a hodiny tikají tak nahlas, že se rozhlížíš, proč bijí to dítě
abych věděl, že všichni psi mají pravdu 
a katedrálami letí ptáci, když se dobře podíváš
a nechceš vidět věci na svém místě 
neboť jen ty znáš Bože
že tvoří nás prázdnota 
a láska