Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 452 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Měla ho ráda
datum / id26.03.2013 / 425808Vytisknout |
autorProstě Katka
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
témaPřírodní
zobrazeno588x
počet tipů1
v oblíbených0x
Měla ho ráda

Den se probudil do zamyšleného ticha, nebe se nechtělo vzdát noční temnoty a zůstávalo kovově šedé  

 V podobný den ho poprvé uviděla.

Procházela tenkrát po zarostlé pěšině, maliní ji hladilo mladými lístky, pod nohama se prohýbal měkounký mechový koberec. Pěšina ji dovedla až k potoku. Chodívala sem ráda sama.  Dnes tu ale byl on. Skláněl se nad hladinou, mohutný a silný. Neznámý. Polekala se a chtěla se obrátit na útěk. Pak k ní otočil hlavu, upřel na ni velké klidné oči a ona byla lapena.

Mnohokrát pak spolu procházeli právě po té pěšině, která ji k němu přivedla, až ji prošlapali v širokou stezku. Pili bok po boku z ubíhajícího proudu chladivé vody.

Zůstávali spolu v mrazivých ránech, rozpálených dnech i teplých nocích. Co chvíli se vzájemně dotýkali, bezděčně, z prosté potřeby být si k sobě blíž.

Byl nejsilnější, nikdo se mu nedokázal postavit, chránil ji. Cítila se bezpečná, i když se od ní občas na pár chvil vzdálil. Vždy. Až do této chvíle.   

Objevilo se něco cizího, ozývaly se nové a nepatřičné zvuky, vzduch byl prosycen pachem nebezpečí. Něco okolo obcházelo. Chtěla se ho zeptat, co si o tom myslí, utěšit se jeho klidem. Nestačila to.

Nový den prořízla ohlušující rána.    

Znehybněla, chladný vzduch se při každém opatrném výdechu srážel v oblak páry. Srdce ji divoce bušilo, rozhánělo do všech buněk ochromující děs.

Padl k jejím nohám, tichý, ohromný. Hleděla na něj, čekala, až se jeho boky začnou znovu zvedat v pravidelném rytmu života. Po několika nekonečných vteřinách pochopila. Cítila přítomnost smrti. Vznášela se nad jeho tělem, tiskla jeho srdce a spolu s ním i to její. Zatoužila pokleknout k jeho tělu, složit svou hlavu vedle jeho, zavřít oči a nikdy je už neotevřít.

Udělala jeden vratký krok jeho směrem, v lůně se jí pohnuly drobounké nožičky, obrátilo se to nové, přicházející, závislé na jejím životě.

S neuvěřitelnou tíhou se od něj odvrátila a dala se na útěk, mrštnými skoky zmizela v lese.

„Pláchla ti, Roberte!“ řekl Jakub.

Vysoký, prošedivělý muž se usmál.

„Nevadí, tohle je kapitální kousek, viděl jsi ty jeho parohy? Nejmíň šestnácterák.“

Oba pytláci se spokojeně zasmáli, opojeni úspěchem. Vydali svižným krokem k mrtvému jelenovi.

Takový pěkný den, pomysleli si oba. 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

02.04.2013 10:40:55dát kritice tipProstě Katka

Athares, děkuju!

31.03.2013 18:37:12dát kritice tipAthares

Líbí se mi tenhle styl psaní. Některé obraty jsou opravdu pěkné.

30.03.2013 22:17:18dát kritice tipProstě Katka

Děkuji.

30.03.2013 00:55:32dát kritice tipKočkodan
I kdyz na konci moc smutné, napsané je to hezky.
27.03.2013 07:04:36dát kritice tipProstě Katka

Stav společnosti se opravdu nějak prapodivně mění k neuvěřitelně "blbé" náladě, Pozoruju to poslední dva roky. Rozrůstá se suverenita a drzost zlodějů a podvodníků z těch nejvyšších vrstev, ale co hůř, obyčejný lidi k sobě začínají být zlí.  Pociťuju takovou beznaděj, protože nevím jak z toho. Přesto chci aspoň udělat hezký ten kousek světa okolo mne.

 

rts, dík za reakci, doslova filozofickou :-).

26.03.2013 21:23:42dát kritice tiprts

Takové pojetí, myslím těch dvou lovců je nepřijatelné a  ukazuje na stav společnosti a chudobu lidského prožívání, která je vínkem společnosti jako takové, má ani Tvá slza kámen neobměkčí ale kámen také pláče a tančí , vše má svůj čas a já se učím uvažovat ve třech rovinnách, za prvé bude to bezvýsledně se opakujicí dialog požadavků dominance a soucitu, za druhé vůbec nezáleží co se děje nejsme schopni jakým koliv zspůsobem v dobrém ovlivnit záměry časoprostoru a za třetí a to jsem četl v knize Života a je to i nádherná píseň, kdekoliv jdeš  kráčím za Tebou a tato možnost skýtá několik důvodů k rozjímání, protože nejlépe zohledňuje skutečnou povahu Života jak Ji nazírám já. Tak se mněj Pěkně, přeji pěkný svátek Emanuela



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor