pravda

Vedeni k hranici vlastními myšlenkami

vedeni k popravě budeme vždycky sami,

jak city u ledu co nesmějí být cítit

myšlenky ztracené, co nelze nikdy chytit

do rukou, do dlaní,

vždyť nejsou na hraní,

sirky a děvčátko,

laciné pozlátko

na kruté pravdě.

Odkud jsi pastýři a proč tak pláčeš,

na pravdu zapoměl kdo myslí na lež,

nevidno jistoty, na prázdných talířích,

výplata za pravdu, platí se v halířích,

laciné mince a drahá je zloba

v zápasu o lásku prohrají oba,

ve chvíli ztracen

zbit a pak vrácen

matce co nechtěla

dítě a neměla

nikdy ho ráda.

kdo je to? Pravda...