Moje malá úzkost

Vím že tu jsou.

Krouží kolem mě.

Nevím přesně co chtějí...ale vím že jim to nechci dát. 

Mají těla žen.

Jedna je velmi mladá. Možná šestnáct let?  Druhé je kolem pětadvaceti. Třetí vypadá přibližně na pětatřicet a čtvrtá tak na šedesát. Nosí různé převleky. Různé paruky. Ale neustále je mi nějaká z nich nablízku.

Když zvednu oči v metru. Když se podívám na ulici. Jakoby náhodou jedou ve stejném výtahu. Různobarevné oči. Pokaždé jiné.  Někdy trošku přiberou. Někdy jsou hubené. Ale pořád jsou to ony.

Marně jim utíkám.

Marně si jich nevšímám.

Vsadím se, že jste je už někdy potkali.

Určitě si dejte pozor a rozhlídněte se kolem sebe.

Jde z nich strach, jsem z nich nervózní, pořád ve stresu, pořád na pozoru. A navíc, moje přítelkyně se mnou nemluví. Teď, když ji tolik potřebuju. Trpí utkvělou představou, že se koukám po jiných.