Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Herzzerreißenden Schrei!

10. 05. 2013

764

Autor

Dobrák Katechista

Tam,
kde purpurové řeky plynou,
dálemi, zdmi se vpíjí.
Zemi smáčí potoky slz,
jež bez vzlykotu znějí.

Z popela opět povstávají!
Oni, jdou krok za krokem,
zem se chvěje před šerem,
kde bolest vyvstává na povrch.

Klasy jsou setnuté,
zrn se hladovým nedostává.
Černý smích zní ze zdola
a nasládlý pach táhne krajem.

Proč je snem svět pod stromy?
Pod korunou dubů, lip.
Kříže s dráty na líci.
Chladná srdce a jen... klid?

6 názorů

Meursault: Není to záměr. Je těžké se odprostit od profesionální deformace, když člověk hodně čte a přemýšlí. Nevyzpytatelné jsou cesty mentální asociace. :) Ale ano, máš pravdu, i já teď vidím trochu Březiny po tvém upozornění. Děkuji, zajímavé...

Diana: Každá poezie by měla něco vybavit. Jak mi jednou bylo řečeno "Poezie je duševní droga. Lidé jí čtou, aby si mohli šlehnout dávku a dál žít své malicherné životy".

Seneca: Tuctovitost, patos a kýč je součást poezie. :-D

Zdenda: Osobní vtípek. Nic jiného bych pod tím nehledal. A Purpurové řeky jako rušivý akt? Překvapivé...

Seneca

11. 05. 2013

Dát tip

Tak...mi osobně to přijde dobře napsané, to jo. Na druhou stranu je to dost tuctové - tedy ty první dvě sloky určitě. Nedal jsi do toho nic moc vlastního (což se na druhou stranu dělá těžko, když už to tu tolikrát bylo a když to člověk nezažije). Ale jinak jo, líbí se mi.