Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

A pak, že je slepice pitomá.....

11. 05. 2013
11
19
2514

Tento příběh je podle skutečné události. Jména osob i zvířat nebyla pozměněna.

Nebylo to nutné, slepicím jména nedáváme.

Je státní svátek a krásný den se chystá vylákat místní obyvatele do přírody, do hospody, do cukrárny.

Nebo jen tak s pejskem do lesa.

Mezi místní oblíbenou hospůdkou a cukrárnou mají naše čtyři slepičky malý, oplocený výběh  až k chodníku.

 Odtud je pak krmí děti pod dohledem babiček a jiných rodinných příslušníků.

 Stalo se však, že nad ránem tohoto krásného dne se  našel člověk zlý a nepřející.

 Vzal štípací kleště a zničil slepičkám jejich bezpečí. Udělal do plotu velkou díru.

Slepice jsou od přírody zvědavé a vyšly si na špacír.

,,Barnabáši, ke mně!!!" slyším výkřiky za plotem a vykukuji, co se děje.

A co to  vidím a slyším?  Malý psík žene před sebou ječící slípku.  A naši!

Jak je to možné?

Vyběhnu ven a dostávám se do obrazu. Tři z našich slepiček se poklidně pásly pod keříky.

 Tady je však vyrušil zvědavý psík.

Čtvrtá, nejchytřejší, prostě nikam nešla.

A už jednu hnal podél plotu k silnici a do sídliště.

,,Honem sem pojď, Hančí," volám na sousedku.,,Budeš mi nadhánět."

Obklíčit ve dvou křoví je dost obtížné.

,,Co to tam vyvádíte?" Naštěstí se objevuje dcera, vyzbrojená koštětem.

Akce je úspěšná a obě uprchlice jsou celkem pokojně nasměrovány k rozstříhanému plotu.

 Vstupují zpět do svého výběhu, jako by to byla naprostá samozřejmost.

,,Já bych vraždil," nadává strýc Václav a zručně drátuje plot.

Pokud ovšem dobře počítáte, jedna slepička stále chybí.

Kde je jí asi konec? Prohledávání okolí nepřineslo pozitivní výsledek.

Když tu asi po třech hodinách:

,,Paní Brambůrková, honem pojďte! Vaši slepičku žene pes do cukrárny!!!" Volání se ozývá z několika hrdel.

Nelením a běžim. Všude je plno hostů místní hospůdky i cukrárny, spousta dětí i psů.

Opatrně se blížím k vyděšenému tvorovi.

,,Neboj se, malá, zase bude dobře," konejšivě promlouvám a slepička si přičapne.

Beru ji šetrně s křídly přisknutými k tělíčku a cítím, jak jí buší srdce.

Jsem hrdinka svátečního dne.

Procházím mezi davy, ženy si utírají slzy dojetí, dětí výskají a muži pochvalně mručí.

Možná by se hodily transparenty a šustění mávátek.

Odnáším statečnou slepičku do bezpečí.

Trefila sama zpět a věděla, kde je její domov.

Ne každý to ví tak jistě jako ona.

 A pak, že je slepice pitomá.

 

 


19 názorů

Díky, jsou to prima holky.


bixley
17. 11. 2018
Dát tip

Nedala se! Chytruška! T.



Gora
05. 01. 2016
Dát tip

pěkné..../T.


Vampirelord
22. 05. 2013
Dát tip

Humanisti :-):-):-)


Polívečka nebude, slepička žije a snáší a ještě dlouho bude.


Vampirelord
22. 05. 2013
Dát tip

A bude polévka z chytré slepičky.....mňam....příhoda pobavila..***T


Děkuji, Romane.


Myslím, že jsme měli radost obě. Díky Alegno.


Alegna
12. 05. 2013
Dát tip

dobře to dopadlo*


Určitě není hřích mít ráda své svěřence.


jejdavilda
12. 05. 2013
Dát tip

a pak , že je to hřích*


Děkuji


Petr.II
12. 05. 2013
Dát tip

*


Moc vám děkuji. Jsem ráda, že to líbilo.


Kočkodan
11. 05. 2013
Dát tip
Po doctení stestím pláci, slz tu cedím velkou furu, ze neskoncil na pekáci ani jeden ze ctyr kuru. Malický dodatek o pomste jeste, bohuzel reálná prílis není, na toho debila téz bych vzal kleste a za trest ustípnul prirození.

Čudla
11. 05. 2013
Dát tip

Chytrá slípka. To je vidět solidní výchova od paničky. *


srozumeni
11. 05. 2013
Dát tip
Hezky a barvite popsana vesela prihoda...***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru