Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

o zdravení

25. 05. 2013
14
13
1315
Autor
Petr.II

 

Pozdravy, myslím slovní, takové ty na cestách, se s největší pravděpodobností vyvinuly už velmi dávno, v dobách, kdy osídlení bylo řídké a setkání s druhým člověkem bylo vzácností.

A na cestách nebylo zrovna bezpečno. Proto jsou pozdravy většinou projevem dobrých úmyslů, nebo mají alespoň podobu přání něčeho dobrého, ať už dobrého dne, či jeho části ("dobrý den", "dobré ráno"), nebo přání zdraví (už sám výraz "pozdrav", německé "Hail", římské "Ave" nebo východněší "zdrávstvuj"). Také pozdrav "Salve" - z latinského salvus, tj. doslova buď, zůstaň neporušený, nepoškozený, dostatečně vypovídá o míře bezpečnosti na tehdejších stezkách (a snad i o stavu divoké zvěře).

V našich krajích se v dnešní době zdravení neznámých pocestných zachovalo snad jen v létě na cestách vodních (vodácké "ahój") a v zimě pak na běžeckých stopách ("zdravím" nebo poněkud severněji "Skol"). Slovní pozdrav neznámých lidí se nyní z venku přemisťuje do uzavřených prostor, kde bývá soustředěn omezený počet neznámých osob (například v čekárně u lékaře “dobrý den, kdo je prosím poslední“, kdy ovšem s ohledem na velký nápis tiskacími písmeny umístěný na dveřích ordinace: “pořadí pacientů určuje lékař“, je druhá část  pozdravu opravdu hodně  formální).

V anglosaských zemích od středozemí až po polární kruh vystačíme třeba ve společných umývárnách tábořišť a campů s familierním "morgen" zamumlaným skrz zubní pastu, aniž vyndáme zubní kartáček z úst. Po několika ranním tréninku je možné koncové "-en" zakončit i efektní bublinou.

V rannějších dobách pak bylo součástí pozdravu i přání doprovodu, nejlépe ochranného, nad pocestným bdícího, nějaké často imaginární nadpřirozené bytosti či autority ( jako třeba "ať bohové tě provázejí" nebo "s pánembohem"). V muslimsých zemích – poněkud paradoxně - přetrvává "salam alejkum", tedy "mír s vámi". Nezajímavý není ani vliv zeměpisné šířky, spojený s teplotami okolního prostředí. Ale vzájemné tření nosů u potkavších se Eskymáků, je - vzhledem k panujícímu třeskutému mrazu - zjevná nechuť říkat venku cokoli jistě pochopitelnější, než stejný nonverbální pozdrav obyvatelů Nové Guinee (že by zde byl příčinou létající hmyz?). Další nejčetnější kontaktní projevy pozdravů, jimiž jsou podání ruky a polibky, nechme nyní stranou.

Pozdravení patří k dobrému vychování snad ve všech kulturách a je rodičí dítkám vštěpováno, spolu se zásadami hygieny, už od útlého věku ( "tak pozdrav přece").

Děti předškolního věku vstřebávají tyto poznatky a na důkaz toho, že jsou s nimi obeznámeny a že je akceptují, je pak nezřídka vymáhají i na svém okolí. Nedávno jsem se na chodbě panelového domu, ráno při zamykání dveří, střetl se sousedovic dítkem, které, řádně poučeno a vychováno, zahlaholilo na celý dům: "Dobrý den". "Dobrý den" odpovědel jsem vážně, byv v mládí také dobře vychován. U toho však neskončilo. Dítko vzápětí volalo otevřenými dveřmi do nitra jejich bytu: "Maminko, pozdrav taky pána". (?!) A z útrob bytu se zpátky na chodbu neslo: "Mišánku, miláčku, maminka nemůže pozdravit pána, protože je jen ve spodním prádle. A už mockrát jsem ti říkala, že nemáš sám chodit na chodbu, zvlášť když nejsem ještě oblečená."

Takže zdravím, ahoj, nosy k sobě ... a ... zůstaňte nepoškození.

 


13 názorů

:)


Taubla
28. 05. 2013
Dát tip

moc pěkně napsané Petře


Vampirelord
27. 05. 2013
Dát tip

Pěkné....***T


Ser vůz. Pěkný fejetonek, jen co je pravda. (-:


Alegna
25. 05. 2013
Dát tip

dobrá práce, zdravím*


MKbaby
25. 05. 2013
Dát tip

Zůstaňte nepoškozeni... to si musím zapamatovat, to bude také pěkný pozdrav :) Jinak pěkné pojednání, je zajímavé se zamyslet nad pozdravy a jejich historií a možnými kořeny. Např. gruzínský pozdrav "Gabar džobat" znamená údajně "Ať zvítězíte".

A tak Buď komplet! :)


srozumeni
25. 05. 2013
Dát tip
Jezdim do prace kazdy den na vesnici a tam jsou jeste mensi deti zvykle zdravit kohokoliv,koho potkaji. Vzdy se mi vybavi detstvi,kdy jsem byla naucena od babicky zdravit i pri vlezu do tramvaje. Ted je to uz usmevne. Hezky si to napsal...***

Na svém pracovišti mám ceduli s nápisem:

" Pozdravit je slušnost, neodpovědět na pozdrav je hulvátství."

Pracuji s lidmi a mnozí, bohužel, neumí ani pozdravit ani číst.

Ještě bych přidala pozdrav "Tě pic" . Mnohdy bych to i udělala.*


Chockl
25. 05. 2013
Dát tip

hezky vypointované!


Petr.II
25. 05. 2013
Dát tip

:) nečiním si nárok na úplný výčet, ale dodatky vítám, díky

 


pedvo
25. 05. 2013
Dát tip

Rád bych upozornil, že už samo slovo "pozdrav "svědčí o tom, že lidé si původně při setkání přáli zdraví. Ruské "zdravstvuj" jsi sice uvedl, ale naše "buď zdráv" jsi opomněl. Já k tomuto pozdravu dodávám ještě "jestli chceš," aby se nezdálo, že potkavšímu chci něco vnucovat.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru