Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Záhada rozluštěna 9.díl

03. 06. 2013
0
0
937
Autor
katt-chan

 

Záhada rozluštěna 9.díl

„Neříkej mi tak!“ Švihla ho po palici asi deseti kilovým zákoníkem, až před očima viděl hvězdičky a svalil se do koženého křesla, aby to trochu rozmrkal než bude schopný normálně uvažovat. „Ty si se zbláznila, mám otřes mozku, čím si mě to vlastně praštila?“ Vyptával se Sasuke a držel si hlavu, protože si myslel, že se mu snad rozskočí pulzující bolestí, která nabírala na síle. „No konečně si mi začal tykat a jestli chceš vědět čím sem tě praštila tak si přečti název až tě přetáhnu znovu.“ Usmála se čertovsky Sakura a byla zvědava jestli se dozví plán, který byl schopný za tak krátký čas vymyslet. Jenže díky tomu, že ho pořádně praštila se to asi nedozví.

Ještě počkala pár minut, aby se trochu vzpamatoval a pak na něj uhodila. „Tak řekneš mi něco o tom plánu nebo ne? To se tak bojíš další rány nebo co.“ Posmívala se a ani nezaregistrovala kdy vstal ze židle a vypařil se z kanceláře, až když se pořádně vysmála došlo jí , že je tady sama. „Sasuke neopovažuj se zdrhnout!“ Řvala na celou chodbu, až se všichni na policejním oddělení otočili na ní a čekali co bude dál. Sasuke vykoukl z poza rohu a na hlavě si přidržoval sáček s ledem a v druhé ruce držel prášek proti bolesti hlavy, už to nemohl snést. Sakura podupávala nohou a snažila se nevyprsknout smíchy nad tím zjevem, když zahlédla Sasukeho s pytlíkem na led, ten výjev byl prostě k popukání. Vypadal jako nakopnuté štěně, které stojí za dveřma a nikdo ho nechce pustit dovnitř. Opravdu roztomilost sama, ale hned jak by byl uvnitř pokousal by vás. Takový z něj měla Sakura názor a dost jí to překvapilo, už nečekala, že z něj nespatřím nic jiného než tvrdý kámen, ale jak je vidět i pan dokonalí Uchiha má své lepší stránky. Docela jí teď přišel i milí, sakra co si to o něm myslím to ne. Zhrozila se Sakura svých myšlenek a snažila se nasadit nudný výraz, ale nějak se jí to nedařilo a nevěděla proč má najednou lepší náladu, než ráno. Pak se vzpamatovala a aby nějak zakryla, že povolila v ostražitosti začala běsnit div, že nerozmlátila dveře, už to stačilo, že skroutila kliku a teď se nemohli dostat dovnitř.

„Sakuro jestli si skončila s tím vztekáním , tak půjdeme do kanceláře a já ti řeknu svůj plán.“  Začervenala se a styděla se za své chováni, pro které nebyla žádna omluva a o to se cítila hůř. Sasuke jí obešel a chtěl otevřít, ale klika byla tak podivně zkroucená, že nešlo otevřít a když zkusil dveře vyrazit, narazil si rameno, ale dveře se nehnuli ani o píď. „Proč si to udělala?“ Vzhlížel Sasuke na Sakuru a v očích mu sršely blesky, jak ho vytočila. Prostě nechápal jak někdo může všechno takhle komplikovat a zamotat, že se v tom nikdo nevyzná. „Vyber si chceš být jedna z nich a nebo návnada?“ Bez obalu jí rovnou řekl na co přišel a čekal jestli je trochu inteligentní a pochopí tuhle narážku. Sakura zalapala po vzduchu a nevěřícně zírala na Sasukeho, když jí došlo co má v plánu. Nemohla se vůbec vzpamatovat ze šoku, až do ní musel Sasuke strčit, aby se mohla opřít o rám dveří nebo by se odporoučela k zemi. Sasuke jí chytl za loket a posadil do nejbližšího křesla a nechal jí v klidu přemýšlet.

Připadám si jako hadrová panenka, kterou někdo ovládá neviditelnýma nitkama a nemůžu nic dělat, než poslouchat příkazy. Konečně mohla uvažovat trochu normálně a do obličeje se jí začala vracet barva. Takže mám si vybrat mezi návnadou a nebo někdo kdo zbožňuje Satana a kvůli němu zabíjí věřící? Když se stanu návnadou nemuselo by to dopadnout dobře, ale když jednou z nich možná nepřijde Sasuke včas a já budu muset někoho rozpárat a pověsit na háky. Otřepala se při té představě, už to že si prohlížela fotky, na kterých byla krev pro ní bylo příliš, ale aby se dívala přímo na krev to by pro ní mohlo být osudné. Stačilo, když se ve filmu objevila mrtvola a já hned nadskočím strachem a pořád si musím opakovat, že nikdo neumřel, prostě většinou vypnu televizi a jdu spát. Je to těžký rozhodování, ale já chci pomoct, co mi síly budou stačit. Rozhlédla se po místnosti a na tváři se jí zračilo pevné rozhodnutí a ještě to utvrzovala zatnutými pěstmi. Sasuke kolem ní prošel jako by tam ani nebyla a rázoval si  to dál do kanceláře šéfa. Chtěla se zvednout a jít za ním, ale nohy ještě pořád odmítali spolupracovat a tak jí nezbývalo než počkat, až se vrátí, teprve pak mu řekne své rozhodnutí.

Napsala : Katt-chan  povidkyodkatt.blog.cz


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru