Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
.stay.
datum / id13.06.2013 / 429868Vytisknout |
autor.duke.
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno921x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
.stay.

Přicházeli za mnou do kanceláře, kterou nechal zřídit ředitel ústavu před odchodem do důchodu. Uskutečnil tak svoji představu stálé péče přímo na oddělení, ne pouze konziliární.

Nepovažoval jsem kancelář za svou, i když jsem byl jediný, kdo ji využíval. Vnímal jsem ji jako uzavřený prostor na konci chodby, kde přijímám pacienty. Dveře do místnosti nebyly označeny jménem. Vyhovovalo mi to a staniční sestru jsem na tento nedostatek nijak neupozornil.

Ráno se ke mně zapsali tři pacienti. První mi sdělil, že ta sebevražda byla hloupost. Zeptal jsem se, jak k tomu došel, jak se stalo, že se již nechce zabít. Nevěděl. Když odcházel, chtěl mě obejmout. Překvapilo mě to. Odtáhnul jsem se od něj a nabídnul mu pravačku.

U druhého vedla změna medikace ke zlepšení nálady, což nezapadalo do jeho plánu skončit se životem, jak demonstrativně před několika dny předvedl přímo na oddělení. Když vyšel z kanceláře, sedl si na chodbě do křesla, schoval obličej do dlaní a začal plakat. Položil jsem mu ruku na rameno. Po chvíli vstal. Řekl, že je v pořádku a zmizel v labyrintu oddělení.

Třetí pacient neměl tendence k autoagresivitě. Naopak, nebyl daleko vraždě. Přesto jsem měl pocit, že jsme si nablízko. Jeho hluboký provinilý hlas plnil kancelář jako voda akvárium. Vnímal svůj pobyt na oddělení jako trest, který se svobodně rozhodl snášet. Rozuměl jsem mu.

Mezi personálem a pacienty nebyl velký rozdíl. Psychiatři značkovali projevy pacientů slovy jako psychopatická osobnost, mentální defekt, histrionské osobnostní rysy. Mně však přišlo, že za těmi názvy se někde lidsky setkáváme: v hledání smyslu, samotě, těžkosti bytí.

Bylo půl paté. Zamknul jsem kancelář, nasednul do auta. Když se zvedla závora, vyrazil jsem k domovu. Nevěděl jsem, jak strávím odpoledne. Měl jsem však nejasný pocit, že něco bych dělat měl. Někde na hrudi mě cosi sevřelo.

Zařadil jsem šestku a šlápnul na plyn. Měl jsem plán: z a s t a v i t  s e.                   *




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

07.11.2017 13:28:59dát kritice tipMovsar

chápu, že bys rád, aby o tobě už někdo něco napsal

07.11.2017 13:00:19dát kritice tip.duke.

jdi zas o někom něco napsat na hlavní stránku a pak, až si budeš připadat blbě, to smaž

07.11.2017 12:20:03dát kritice tipMovsar

ach, jak břitké argumenty máš.. své školáctví jimi dokonale dokládáš. 

07.11.2017 11:46:42dát kritice tip.duke.

... je tvoje působení na písmáku, movsárku

03.11.2017 11:25:20dát kritice tipMovsar

jak patetické. jak gymnaziální. jak přihlouplé.

06.07.2013 14:15:18dát kritice tipStvN

Pěkně!

20.06.2013 16:58:52dát kritice tipPlopez

jo, tomu rozumim. dobrý.

14.06.2013 14:16:32dát kritice tipFruhling

Fajn, ale trošku jsem doufal, že ta charakteristika jednotlivých pacientů se alespoň trochu promítně do pointy, která prozatím zůstává na obecné rovině.

Nicméně fajn.

13.06.2013 20:16:19dát kritice tiporan

zazite, to se jen tak nevidi a o to jde, proste zazit a napsat.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.