Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Slunce nešlo umýt

16. 06. 2013
17
14
3021
Autor
oran

 

 

 

  Šel jsem

  alej s parfémem hlíny

  větve táhly kovovou oblohou

  slunce nešlo umýt

  

  šel jsem a nechápal

  kolik vody dokáže spadnout na zem

  a proč se lidi bojí

 

 

 


14 názorů

Gora
27. 06. 2018
Dát tip

ano, to je pěkné...vím, cos myslel popisností, ale moje mysl je holt přízemní, dělám, co můžu...


reinka
25. 06. 2018
Dát tip

Taky se bojím, hlavně hromu....


Silene
30. 07. 2014
Dát tip

Taková přesná, jako z raznice.

Aspiruje na pamětní medaili v mé hlavě.


e.eucrow
23. 07. 2013
Dát tip

toto jo*


Dianella
01. 07. 2013
Dát tip

pěkné, v jednoduchosti a stručnosti je často ta pravá krása :) *


Mr.Risin
17. 06. 2013
Dát tip

pekné , niečim mi to pripomenulo Rimbauda


oran
17. 06. 2013
Dát tip

hynajs: ja to zhuleny nepsal :-) ale diky :-)


hynajs
16. 06. 2013
Dát tip

když si zahulím..pak se mi to moc líbí..před tím nevím, četl jsem to až zhulenej 8¨-)


Lentýlie
16. 06. 2013
Dát tip

Pěkné *


Petr.II
16. 06. 2013
Dát tip

*


Krásně vystižená atmosféra. 


Budu dělat, jako že Tě vůbec neznám a budu si hrát na to, že jsem objektivně svá ...Tak tedy,jo, je to dobré. Já většinou potřebuji spoustu veršů, abych vystihla okamžik, ale Ty to tak nějak suverénně naplácáš za sebou a vznikne z toho mrazivé pojetí života zachycené v hlíně, ve slunci, které nejde umýt, ve větvích, při kterých, když zavřu své oči, vidím přesně odstín kovu, jaký má to naše ostravské nebe...Ps: čeho se tu bát? Smrt je jistota, té se bát netřeba, nic jistotnějšího tu už není...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru