Roční období kaštanu

Přišlo jaro, za zimou tečka,

místo sněhu čvachtavá břečka.

Staletý kaštan odhodil kabát,

tak jako předtím to dělal stokrát.

Natahuje prsty ke slunci.

 

Nestačil se ani oklepat,

budí se ze snu, už začal rozkvétat,

paprsky bijí letním hrotem,

listy odrážejcí úder,kůra jeho štítem.

Všechna čest tomuto starci.

 

Hnědé perly v pichlavém prstenu,

padají na zem, nemají ozvěnu,

jen dětský smích kolem starých nohou,

desítky tváří pod oblohou šedou,

odnášející podzim v ranci.

 

Přišla zima, s ní první vločka,

plešatý únavou přivírá očka,

skrytý pod sněžnou pokrývkou

sní o jaru s touhou nesmírnou...

nechám ho snít, než dojde konci...

---