Čas žní a Ty

Když Markétka hodí srp do žita

podzimní vítr se nemůže dočkat

až se prožene za ženci strništi

 

A ty mě

až večer zazvoním

uslyšíš v zámku zaskřípat klíč

pohladíš to mé strniště na tváři

tak něžně žensky se zeptáš

co cítíš

co přinese ten vítr z polí

do naší ložnice

 

Po milování

před polibkem na dobrou noc

ti odpovím

když pohladím

tvé bříško zvedající se touhou

uvidíme za pár měsíců

jaký vzejde chleba

z těchto žní

 

A ty

s úsměvem odpovíš

no teda...

---