Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Městské okliky

22. 07. 2013
8
11
1907
Autor
Movsar

Na náměstí padlých hlav

Na náměstí padlých hlav hrají dva. Zrzek plácá do strun elektrické kytary a dívka bubnuje do kyblíku jako o život. A život se z toho kyblíku řine téměř s takovým elánem, jako se řinul z šíjí českých pánů tenkrát před třemi sty devadesáti dvěma lety. Na tu samou dlažbu.  

***

A je tu taky americká rodinka. Musí se na tomhle náměstí cítit jako pod lavinou věčnosti. Erby a zdi paláců, věže Týna a karmínová stěna radnice jako opona velké scény dějin. Už skoro nedýchají. Ukáže jim životodárnou cestu ven kamenný kazatel?  

*** 

Krátké a těsné šortky dívek říkají toto: kontroluj mě! Pohledy mužů se tedy lepí k nahým stehnům a všichni se zdají být spokojeni. Snad jen puritánské Američanky si budou večer na hotelu mydlit kůži mejdlíčkem s o něco větší vervou.

 

 

Dušní

V okolí Dušní ulice snadno zaprodáš duši. Svádět tě budou hejna manekýn a nablýskaný tovar za sklem výloh. I kavárníci upnutí do mašlí si přisadí. Ten, kdo podlehne, tu bude bloudit od bistra k bistru jako Ahasver a čekat na příchod nového věku.

 

 

Petrovy Příkopy a Můstek

Ulici na Příkopě uklízí dvojník Petra Hapky. Je před osmou, slunce už sem pomalu nedosáhne a hlasy korzujících turistů slábnou. Na oplátku vyklízejí scénu Petrovi. Ten "krajkou od spodničky stírá prach na cestách".

***

Na Můstku drží námořnická holka dvě malinké ary navlečené v kšírkách. Elias Canetti řekl, že ve zvířatech je něco, co nás hypnotizuje. Byl přesný. Tak tu stojím, jednou nohou v džungli, druhou ve snách.

 

 

Národní

Na Národní voní pizza, ale docela jinak, skutečně italsky. Možná by měly k lípám přisadit do druhé řady olivovníky. A za rohem už vyjíždějí auta. Tady už se všechno podřizuje rychlosti a smrtícím plynům. Stromy tu nehledej a na olivy alespoň mysli.

***

Ulicí jde Angličan, gorilí samec Rudy. Paže má tak svalnaté, že by s klidem přeručkoval po fasádách celou Prahu. Dojídám banán, ne že bych se nepodělil, ale ten zbytek mu nehodím.  

***

Národní divadlo se leskne v zapadajícím slunci. Zlatý věk lidstva se tu potkává se zlatou hodinou pražského chodce. Tady někde cesty končí, v pomyslném Římě.

 

 


11 názorů

Lakrov
23. 07. 2013
Dát tip

> ...kéž by se zase jednou vytvořily právě takové spory...

Rozděl a panuj :-)  (a neztrať při tom tu vnímavost)


..pro mně je to báseň a parádní...fakt že jo:)


Movsar
22. 07. 2013
Dát tip

díky přátelé, jsem rád za ty zprávy, které vlastně jdou proti sobě. kéž by se zase jednou vytvořily právě takové spory, něco jako mladočeši a staročeši, abychom společně ovládli opět veřejný prostor a probudili spící, ty s hlavami opřenými do stolků poblíž pařížské. neboť zdá se, že právě oni svým chrápáním udávají tón dnešní společnosti.  


Lakrov
22. 07. 2013
Dát tip

Tentokrát se mi tvé poznámky líbí víc než jindy (nebo aspoň víc než minulé "Ztraceni na slunci"). Nepůsobí tak SMS-kovitě, jsou to celé věty (což mně vyhovuje). Opět oceňuji především neobvyklé postřehy, neobvyklý pohled na svět, který ovšem nechybí ani tvým ostatním miniaturám; těm, které se mi občas špatně čtou.


srozumeni
22. 07. 2013
Dát tip
Take mam pocit,ze uz jsem od Tebe cetla lepsi,ale i tak dobre...***

Kočkodan
21. 07. 2013
Dát tip
S tebou je príjemné chodit i oklikami.

Max Hutar
21. 07. 2013
Dát tip

ne-e, dneska to nějak nesedne mi.

chybí mi nějaký zásadní kopanec, který by mě převrhl ze židle, nejenom škleb či zdvižený prst, ale magie, kterou přece umíš s předchozím tak dobře kombinovat. chybí mi transcendence.


e.eucrow
21. 07. 2013
Dát tip

jo. dobre napisane, s podmanivou atmosferou na malej ploche. pacilo sa*


fata morgana pražského chodce...


Josephina
21. 07. 2013
Dát tip

nojo, jsi vtipně ironickej městskej detailista a pozornej pozorovatel


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru