Ruce zmrzačený strachy

Má svoje město
z něj nevycházívá   
   (tak jako i ty...)
je smutně bledá

odhrneš fialový vlasy
chceš jí pohladit po tváři
a předat dopis s pečetí

potom ji pozorovat zpoza plotu

       Napsal jsi jí
že je jako piknikový koš
taky plná zahradních květin

a ty chceš být ten asteroid
co ohřeje černý lodičky
líp než parní lokomotiva
svou vodu

Nachytáš jí ryby
a zaleješ sazenice

(nejsou to jen sliby
zavíraný do lednice...)

Je to přesný golfový úder
a výhrou-červený telefon

tvý ruce jsou zmrzačený strachy
když čekáš na
stydlivou pusu od malý holky
jako na popravu palnou zbraní


(Tak co...budeš mou paní?)