Takové normální šílenství

 Je chladno, mží a světla bijí o zem
pod kabát se vpíjí neodbytný strach
zní pravdy, lži a chvilka do exploze
na zdech kresby zmijí, chrámy v sutinách

 Tam někde spí snad na lavičkách v parku
sny, jež zdát se mají v zateplených zdech
Jen dvě „er“ s pí a krásná panna z Arcu
Eva s hadem v Ráji stojí za příběh

Už utichá krok ve tmě, z které mrazí
nůž do břicha teď knězi vrazí vrazi
bude bez polévky

Hry rozšíří, v nichž démoni se pálí
v třech šlojířích pak znelíbí se králi  
výtržnické děvky