Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dnes ještě ne

11. 02. 2002
2
0
782
Autor
bluemind

Kdybych věděl, co mě v tomto světě tak rvalo, co mě z něj vydědilo, dal bych to do pořádku. Nebyl jsem sto sejít do metra. Narážel jsem do lidí bloudil napravo, nalevo, hlas žen či počítače či Bůh ví čeho z reproduktorů se mi vpíjel do mozku, dveře metra, které se vždy s hrozným lomozem zavíraly mi drtily mozek na kaši. Chápeš to, já už nemohl. Utíkal jsem po schodech. A všude auta, lidi, beton, budovy. Pro Boha, kdo to sem dal! Kdo mě chtěl zabít dřív než zemřu? Holka, copak takto lze chodit po světě a nemít v něj ani zrnko víry? Rozumíš ? Ty, která mě neslyšíš?


Chladná rosa na čele.
Stříbro ve světle měsíce,
ne, už ne více...
Svatý grál ztratil,
má jen děravou rybářskou sít
co by oděv na těle.

 

Na těle potřísněném krví.
jsou jizvy co se nezahojí.
Ač nechtěl vždy přijímal
údělů pod obojí.

 

Je to můj stín,
strůjce mých myšlenek,
obraz vlastních vin
vůně neposkvrněných milenek.

 

Srdce tluče, bolí, zmatek.
Řeky se vylévají z břehů -
minci bod jazyk - úplatek.
Ne, už se nebráním přijmout něhu.

 

Rány už  nebolí,
jizvy se nehojí.
Mířím k prapůvodu.

 

Nevím, zda-li mám
přijmout vše nabídnuté.
Ležím - pole lán
zpola opuštěn
z vůle sám.
Napůl vykoupen,
napůl zaprodán.

 

Ten co vždy stál pevně
dnes možná neobstojí.
Hlína mezi prsty
ticho ve mě.
Objímá mě matka - Země.
Ne, dnes ještě prosím ne.

 


Nuitík
13. 02. 2002
Dát tip
mně se to náhodou líbí a dost!!! *!

Petra
11. 02. 2002
Dát tip
krásne,krásne a ešte raz krásne dojalo ma to.... tip!!!

horák
11. 02. 2002
Dát tip
Sakra, to je docela síla - i když mi to téma připadne kapánek ohrané. Docela si počkám, co nám nachystáš dalšího, jestli to nebyl jen výkřik do tmy.

Miracleion
11. 02. 2002
Dát tip
Odhlédnu-li od obsahu, který nabit emocemi, je ti jistě tak intimně vlastní, že mi jej nepřísluší soudit, pak musím jako čtenář konstatovat pár věcí, které mi při četbě vadily. 1) Potýkáš se s jazykem - máš v textu chyby - "minci bod jazyk", "rybářskou sít", "co by" - což při četbě ruší a tím pádem stojí v cestě osobnímu sdělení, které jsi do básně vložil a které by měl být čtenář schopen vycítit. 2) Dále se sice snažíš veršovat, ale rytmika ti vůbec nesedí, navíc některé verše jsou hnané dost násilně ("rány už nebolí/jizvy se nehojí", "strůjce mých myšlenek/../vůně neposkvrněných milenek").

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru