Sobota,aneb grilování po deváte

Probudila jsem se a najednou slyším křiklavý hlas z kuchyně. Ááá tady už se někdo rozhodl stávat.Tak pojd na stole máš snídani.Za čtvrt hodky odjíždíme ve zprávách řikali,že bude 30 stupňů..Řekla radostně máma. Za pět minut jsem se konečně vyhrabala z postele.Udělala všechny pravidelné veci a nasnídala se té dobré koblihy z marmiládou. Narychlo se oblékla a vyjeli jsme.Po cestě jsme naštvaně zjistili,že nemáme tak polovinu věcí a to bylo naše auto narvané k prasknutí. Dorazili jsme.. Bože to neni možný.To je strašný jak dlouho jsme tu nebyli..Vykřikla máma na celou vesnici. Tráva byla vysoká jak děda co má dva metry. Přines sekačku! Je v garáži.Du to posekat uklidnil situaci táta.. Děda si sednul do rohu a tak půl hodiny tam posedával pak z něj vypadlo,že budeme grilovat a,ať máma zavolá Martinovi a Liborovi, aby přijeli z rodinou (naši dobří přátelé).Celé odpoledne jsme makali na zahradě.Děda připravoval gril. Mám už začít grilovat..křičí děda Jo,už začni oni zachvíli dorazí...Řekla máma Liborovci dorazil už v pět odpolende,ale ještě jsme čekali na Martinovce.Bylo sedm,půl osmé,osm,půl deváté a oni nikde. V devět hodin konečně dorazili.S opožděním se omlouvali. Maso už bylo studené,ale to nikomu nevadilo.Všichni byli zaposlouchani do dědových,bláznivých historek z mládí. Mám přinest hořčici nebo kečup!?..poptala jsem se. Přines všechno to se sní!..odpověděli všichni jedním hlasem. Když jsem se vrátila potichu jsem se posadila vedle Liborova kamaráda Davida.Vzala jsem si vepřovou kejtu z barbecue omáčkou a poslouchala.Děda zrovna vyprávěl o letu do Jugoslávie.Chutně jsem zamlaskala nad výborně propečeným masíčkem.Odbila půlnoc, ale mi pořád nespali a smáli se venku na zahradě.Po ránu to,ale bylo těžké první co jsem vyděla je David spící vedle mě se slinou u pusy. Velmi sladné Nedělní probuzení..z ironickým povzdechem sem pronesla. ...