Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZápolení v myčce - fejeton
Autor
kuča
Býval jsem znám jako lenošivec charakteru spíše bohémského, leč s přibývajícím věkem začala převládat akurátnost, pečlivost a dochvilnost; jen ta lenost se mě přidržela. Jsem to já, kdo doma ostřížím zrakem slídí, kontroluje a napravuje. Nedovřená dvířka, špatně zatažené žaluzie... - nedostatky, které spolehlivě zvýší můj cévní tlak, donutí zasáhnout a zjednat nápravu. Nestresuje mě pomyšlení, že bych snad díky své kontrolorské činnosti klesl na pomyslném domácím žebříčku oblíbenosti někam na spodní příčku - v této kategorii už jsem dna dosáhl dávno.
Podobně se snažím v přijatelném stavu udržovat i rodinný automobil; objeví-li se na jeho zeleném laku šmouha či smítko, je nekompromisně odstraněno a zlikvidováno. Při znečištění rozsáhlejším s vozem neodkladně pílím do myčky. Samotné mytí si většinou užívám a pominu-li netěsnící střešní okno, byla by má spokojenost dokonalá. Jenže i tady platí, že přejde-li činnost v rutinu, klesne ostražitost a na malér je zaděláno...
Vsunul jsem plastovou kartu do přístroje, vrata se otevřela a já s autem zajel do vyhrazeného prostoru; rychlá kontrola oken, kvůli střešnímu na hlavu basebalovou čepici, a pak už jen v klidu očekávat věci příští... Proboha! Zapomněl jsem odšroubovat anténu! Česká šetrnost zvítězila nad pudem sebezáchovy, vylezl jsem z vozu a vrhnul se do záchranné akce. Nedbal jsem na tryskající vodu a s urputností bájných vikinských berserků začal anténu demontovat. Nepřetržité vodní sloupce znemožňovaly vizuální kontakt, ruce se třásly nervozitou, a proto celá operace trvala déle, než jsem předpokládal. Když jsem se otočil, abych vyrazil na ústup, došlo mi, že je pozdě - do těla už se mi pomstychtivě zakousl levý čistící kartáč. Zpanikařil jsem, zůstal stát a čekal neodvratné. Jak se chlupatý válec blížil, stačilo mi ještě prolétnout hlavou, zdali se s kartáčem neoddělitelně nespojí můj pěstěný plnovous. Nádech, zavřít oči a už je to tu! Stojím vedle vozu a modrobílé třásně mě zcela pohlcují...
Nabyl jsem dojmu, že nos i oční bulvy musím mít od této chvíle na druhé polokouli, kdesi v oblasti týla, ale nestalo se tak. A když jsem se pohmatem, a o chvíli později uvnitř vozu i pohledem do zrcátka ujistil, že vousy mám sice důkladně prošamponované, ale mám, téměř jsem upadl do euforie.
Nevím, je-li dění uvnitř myčky snímáno kamerou. Jestli ano, je jen otázkou času, kdy se stanu hvězdou internetu.
7 názorů
Abychom si rozuměli, moje výhrady se týkají výběru jazykových prostředků. Ustálené obraty typu „s přibývajícím věkem, zjednat nápravu, díky své činnosti, klesnout na žebříčku, udržovat v přijatelném stavu, očekávat věci příští“ a podobně, to jsou prostě klasické otřepané fráze (nejčastěji používané v publicistice nebo i politice), a když jimi text přesytíš, přestanu si jako čtenářka připadat jako uprostřed zajímavého příběhu, nýbrž jako někde na schůzi nebo u televizních zpráv.
Jinak by mi vůbec nevadilo, kdyby dneska někdo zkusil psát stylem, jakým se psalo před nějakými padesáti i více lety... tedy v umělecké literatuře, samozřejmě. Strohost a věcnost většiny dnešní „moderní“ prózy není taky zrovna zázrak.
Přiznám se, že vůbec netuším, jak se psalo v polovině minulého století a jak jinak se píše dnes. Myslím, že na vstřebávání nových proudů jsem příliš konzervativní a starej, takže je docela možné, že je to zastaralé, plné klišé a frází.
Samotná příhoda je určitě veselá, ale styl, který jsi zvolil pro vyprávění, většinu humoru spolehlivě ubíjí. Není moc zábavné „prokousávat se“ souvětími, přehuštěnými spoustou klišé a frází, připomínajících novinářský styl poloviny minulého století.
veselé, já sice vousy nemám a myčku nenavštěvuji, nicméně umím si představit:)*
aleš-novák
05. 09. 2013spojit hygienu auta s hygienou osobní není tak špatný nápad...příště se před vystoupením z auta svlékni :o)