Úskalí přáteství...

...a najednou mi přišla smska, byl to filtr na mobil, který mi říkal, že mi napsala moje nej kámoška mejlík, říkám si, podívám se na to až mě k tomu brácha pustí. Byl večer, tak jsem se ho pokusila nakřápnout, jestli bych si ten mejlík nemohla aspoň přečíst, kupodivu mě k tomu pustil, najel se seznam, napsala jsem Blaznivkaaa, heslo *****, to vám říkat nebudu, nejsem blbá, a ano jedna nepřečtená zpráva, otvírala jsem ten mejlík s takovou radostí, čekala jsem dobrou náladu, nějakej vtipnej textík, ale ten se nekonal... začátek ještě byl docela veselej, ale věta po větě, slovo po slovu, mi úsměv z tváře vyprchal, nevím jestli má cenu říkat co bylo obsahem textu od MOJÍ NEJ KÁMOŠKY, shrnutím...bojím se o naše přátelství, já mám kluka a jsem s ním téměř pořád a...a ona...já já se bojím, nechci jí jako kámošku nikdy ztratit, nikdy, mám k ní hodně velkej citovej vztah, znám jí sedum a teď osmým rokem...a ona si myslí, že na tohle naše přátelství doplatí, vídáme se míň, tak jednou týdně, oproti dřívějšku, kdy jsme se viděli téměř každý den. Chápe, že jsem teď zamilovaná, dokonce chce, aby mi to s mým klukem dlouho vydrželo, ale sama to nevydrží a já teď nevím jak se zachovat, jak jít dál, jak tohle všechno vyřešit...jak jí pomoct, jak si pomoct, jak NÁM pomoct...

Seděla jsem u televizi a najednou...