Byla z Arku

Vystřelilas šíp

skrze zeď předsudků a nářků

trefila do černého

 

jako sama noc

a vášeň v ní kdesi ztracená

 

Na pokraji slzavého údolí

stojíš sama

před sebou hrdá

v mysli klečící

 

Johanka z Arku

tam kdesi daleko

ještě dál než Most

a ještě dál než Kampa

 

V temných průchodech

těsně před půlnocí

- zdalipak zhasnou v lampách-

 

 

Loučíš se se životem

objetí

a pusu

na sbohem mu už nedáš

 

......a tětiva se zachvěla.

---