Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
LIDL aneb zánik planety Země
datum / id23.09.2013 / 433868Vytisknout |
autorProsecký
kategoriePovídky
témaRomantické
zobrazeno1944x
počet tipů12
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

"Příště už nebudu hlupákem," chtěl by si říci hrdina následující povídky. Nemá ovšem tolik štěstí jako ty, já nebo Karel Havlíček Borovský.  

LIDL aneb zánik planety Země

Na trati mezi Jindřichovem a Arnoštovem byla zase výluka. Z vlaku jsme vystoupili jen dva, a tak bylo jasné, že náhradní autobus kvůli tak malému počtu nešťastníků nebude pospíchat.

Mrholilo. Sedli jsme si na jedinou lavičku široko daleko. Nádražní budova byla v havarijním stavu, a proto zabedněná. Zatímco nám voda stékala po zátylku, rozvinul jsem neprozřetelně s kolegou pasažérem diskusi:

„Kampak jedete takhle navečer?“

To byla poslední věta, kterou jsem až do příjezdu autobusu náhradní dopravy pronesl, protože můj protějšek spustil:

„K jezeru Challilo. Asi nebudete vědět, kde to je,“ předešel mou otázku, „v Belize. Vstoupil jsem do sekty „Maličkých“. Jste možná poslední Evropan (Pozn. 1), kterému to vyprávím, a tak musím začít popořádku:

Manželka si nedávno našla milence. Tu se ukázalo, jak bylo ode mě hloupé, že jsme si postavili dům, a já ho nechal napsat na ni. Ten večer, kdy mi sbalila troje ponožky a čtvery slipy, jsem se jí zeptal, jestli jí to není blbé. Nebylo. Prý už tenkrát, když jsme to na ni na katastru zapisovali, se divila, jak jsem hloupý, ale proč by mi to říkala?   

Pavlína byla moje druhá žena. Opustil jsem kvůli ní svou první ženu a dobré zaměstnání. Dům jsem Pavlíně pořídil vlastně z úspor. Potom jsem už jenom živořil, jak se u nás říká „Když chudoba přichází dveřmi, odchází láska oknem“.

To ale nebylo zdaleka poprvé, kdy mě někdo napálil. Už jako malý kluk jsem třeba prodal svému nejlepšímu kamarádovi kanadskou známku a on se mi za dva roky u piva vysmál, že ji sám prodal za čtyřnásobek. Je sice pravda, že na tohoto zrádce později spadl meteorit, ale člověk necítí zadostiučinění, když musí nepravosti napravovat vyšší moc.

Nebo ještě předtím, když jsme hráli na dětském táboře „Člověče, nezlob se“ zpaměti, tedy bez figurek bez hrací desky i bez kostky. Jak se u toho házelo kostkou? Hráč v duchu počítal od jedné do šesti a druhý ho zastavil. Já jediný jsem poctivě přiznal, u jakého čísla jsem právě byl. Ostatní chytře podváděli. Prohrál jsem celé kapesné.“

Divil jsem se, že někdo může být tak hloupý jako Karel (V průběhu své řeči se mi spolucestující totiž také představil). Před nedávnem mu ale svitla naděje. Vstoupil do sekty „Maličkých (Pozn. 2) a dostal tak příležitost pomstít se zlému světu. Vedoucí sekty přikázal všem členům, aby se shromáždili právě u jezera Challilo. Vypočítal, že když se shromáždí dostatek lidí na jednom místě Zeměkoule, natěsnají se co nejblíže k sobě a pokud možno si vylezou ještě na ramena, bude to velká hmotnost. Tato hmotnost bude působit jako setrvačník a zrychlí rotaci země. Posléze se vychýlí zemská osa a Zeměkoule se počne všelijak kývat a překulovat, až ustřelí ze své oběžné dráhy. Nakonec se planeta roztočí natolik, že se roztrhne, shoří. a rozptýlí se v hlubinách vesmíru ...  

V duchu jsem počítal, za jak dlouho se shromáždí dost „Maličkých“ na severním břehu jezera Challilo, a kolik jich musí být, aby dosáhli svého cíle, celkové hmotnosti 393 miliard kilogramů. Zabrán do těchto úvah, vystoupal jsem všech pět pater našeho paneláku. Bezprostředně poté, co jsem otevřel papundeklové dveře bytu, jsem vkročil do svého domova.

Manželka byla tak zabraná do katalogu obuvi firmy "Peter Wagner, Schweiz", že si mě nevšímala. Poté, co jsem pozdravil, jsem proto způsobně usedl do křesla naproti ní.

Po půl hodině zvedla hlavu a otázala se:

„Koupil jsi v LIDLU ten řecký jogurt?“

„Ne. Zapomněl jsem.“

„Tobě něco říkat je jako mluvit do dubu. Vůbec mě neposloucháš. A chováš se jako idiot! Ráno jsem se za tebou dívala z okna. Za tou Adámkovou, tou čúzou v minisukni, jsi se otočil jako puberťák. Všiml sis, že má jednu nohu kratší?"

Úplně potichu jsem si pomyslel: "Nevšiml." Nahlas jsem zakňoural:

„Proč mi pořád nadáváš, že jsem idiot?“

„Já neříkám, že jsi idiot, já říkám jako idiot. A to je rozdíl!“

__________________________________________________

Pozn. 1: Evropan, obyvatel Evropy, tj. území západně od Rýna.

Pozn. 2: Podle známého citátu z Evangelia podle Matouše 19:14




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

12.01.2014 13:14:02dát kritice tipProsecký

Díky, Reinko, do Kladna.

Ze života je i Očko, Žluva a Bambíci.

11.01.2014 16:39:38dát kritice tipreinka

T_O36 nikdy nezklame :-))))))))) 

14.10.2013 17:19:39dát kritice tipreka
redaktor prózy

Tohle mě pobavilo. Je to takový typický Prosecký, divný svět, ale v nějakém vesmíru třeba existuje.

26.09.2013 03:07:05dát kritice tipTangens_Omega36

Prosím, rádo se stalo. Tohle dílo může konkurovat těm moderním (mimochodem, jak bys definoval moderní?) úplně v pohodě. Hezký den... ;-)

25.09.2013 20:57:00dát kritice tipProsecký

Zajímavý názor, Zdendo. Tak všichni jsme zajatci své země a své generace. Co ti připadá nejvíc důchodcovské?

25.09.2013 20:33:29dát kritice tipZdenda

Je to dost důchodcovské, já tomuhle žánru moc nerozumím, tak si netroufám hodnotit.

25.09.2013 09:57:43dát kritice tipZuzulinka

u toho člověče stačilo počítat nahlas a nikdo by nepodváděl!:)

25.09.2013 07:55:56dát kritice tipProsecký

Díky, Tangensi, ještě jednou. To bych potřeboval i u svých delších textů. Něco jsem opravil, něco jsem upravil, něco jsem nechal.

"Usekávání" textů mi občas vytýkají. Já mám však v tomto případě dojem, že by text neměl mít příliš mnoho slov. Jsme na Písmáku a když čtenář musí posunovat stránku, už ho to otravuje. Psal jsem povídku pro radost, proto se také nevyznačuje nějakými stylistickými objevy a inovacemi. Nemůže tak konkurovat moderním dílům, ale to mi nevadí.

Díky za nominaci.

25.09.2013 07:21:36dát kritice tipProsecký
Díky, Tangensi!
25.09.2013 04:04:17dát kritice tipTangens_Omega36

Myslím, že prolog není důležitý, působí spíš jaksi alibisticky či mentorsky, zcela bych ho vynechal - ich forma je totiž v próze docela běžná. ;-) Povídka dost dobrá, hlavně ta filozofie sekty Maličkých. Ta čísla 1 a 2 jsou klikací a když na ně kliknu, hodí mne na editaci díla, to radši taky vynech, případně nahraď hvězdičkou a číslem (nebo jinou analogií).

Docela mne mrzí, že po tak úchvatném příběhu onoho novopečeného sektáře nastupuje dosti strohé a chladné pojednání o jeho posluchačovi, načež příběh končí ještě daleko střízlivějším (až abstinentským) :) závěrem. Jakoby useknuté, hozhovor by měl být snad řádně dotažen do konce. Třeba by se mohl vymluvit, jak na nádraží potkal onoho nešťastníka a měl ho plnou hlavu, proto zapomněl na ten jogurt. Petráčkovou bych taky vypustil, působí mimořádně rušivě. Radši uveď, co dělal vypravěč po dobu té půl hodiny, než si ho žena všimla.

Přesto ale mimořádně zdařilá povídka, originální a nápaditá, moc dobře se čte. Bez formálních chyb, to se jen tak nestává (nebo jsem si žádné nevšiml). Doporučuji do PM (avi). ;-)

24.09.2013 21:10:42dát kritice tipAlegna

:) ***

24.09.2013 09:26:46dát kritice tipAlexka

Jé, tak to se omlouvám, prolog já si občas zapomenu přečíst (to je moje hloupá neřest)

23.09.2013 22:15:45dát kritice tipProsecký

Alexko, dovoluji si tě upozornit na prolog. Tedy ten hlavní hrdina, blbeček, nejsem úplně já. Pouze jsem použil ich-formu.

23.09.2013 21:13:01dát kritice tipAlexka

Začíná to neschopností švindlovat v „Člověče nezlob se“ a končí sektou.

Jsem zvědavá, kdy se naše zeměkoule vychýlí. Neříkal ti, kdy se to má stát? (Abych si stihla ještě něco vyřídit :-))

23.09.2013 20:28:53dát kritice tipEvženie Brambůrková

Takových Karlů je nás mnoho. Ale až tam dojedeme.....*

23.09.2013 19:06:32dát kritice tiplucifuk

Zábavné. Dorazil Karel nakoniec do ciela?

23.09.2013 14:34:45dát kritice tipProsecký

Tak já mám i veselé sudetské příběhy, ale nerad bych zase kvůli tomu chodil na výslechy na kriminální policii.

23.09.2013 14:31:25dát kritice tipaleš-novák
ano, děkuji :o)
oceňuji, že ses od pochmurných sudetských příběhů posunul k o něco lehčímu žánru, přičemž neubylo hloubky...
23.09.2013 14:21:52dát kritice tipProsecký

Ne. jezero Challilo není na trase mezi Jindřichovem a Arnoštovem. Hrdina našeho příběhu pokračuje z Jindřichova peážní tratí do Glucholaz (Ziegenhals), odtud do Nysy před Grodków do Brzegu a přes Olawu do Vratislavi a dále až do Štětína. Odtud po moři do Palestiny a z Golanských výšin asi pět neděl v balóně do západní Afriky. Tam počká na příznivý vítr a na nafukovacím lehátku překoná Atlantský oceán. Přistane na pobřeží Surinamu a rychlou indiánskou chůzí poté už dorazí přes Venezuelu, Kolumbii, Panamu a několik dalších zemí až do Belize. Celkově se to dá stihnout během celozávodní dovolené.

23.09.2013 14:20:05dát kritice tipDiana
Mně taky každý napálí. Nesvěřil ti kontakt na sektu Maličkých? :-)))***
23.09.2013 13:23:21dát kritice tipaleš-novák
jen jedno je mi divné: Jezero Challilo je na trase mezi Jindřichovem a Arnoštovem? ...ale asi ano, když se to vezme tou delší cestou...

a doplňující dotaz: je mluvení do dubu méně efektivní než svěřování vrbě?


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.