Je časné ráno a v ponurém bufetu,
život jak krupiér, roztáčí ruletu.
Zarostlý sešlý muž v omšelém kabátě,
s pohledem vyhaslým o pivo žádá tě.

Předčasně zestárlý nemá kam jít,
zbaven všech iluzí, chtěl by jen pít.
Sáhneš si do kapsy, podáš pár drobáků,
s pocity granda pak odkráčíš ku vlaku.

Absurdní kabaret v nevlídném bufetu,
pro všechny příchozí, denně se hraje tu.
Život jak principál chmurného divadla,
vstupuje na scénu s lístky do propadla.

Hodiny nad vchodem čas dávno neměří,
nezřídka vrávorá opilec ze dveří.
Zarostlý sešlý muž v omšelém kabátu,
v tragické roli dál - o pivo žebrá tu.

složeno 26. 3. 1998