Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zákoutí pro milence

02. 10. 2013
0
0
666
Autor
Makrelka

úryvek z novely

Kapitola pátá – Zákoutí pro milence

 

Lenka kydala Amadeovu stáj a svaly jejího těla jakoby hrály sonátu. Byl to úžasný pocit, mít sílu jako chlap a v pohodě zvednout balík slisovaných pilin a odnést ho z kůlny až do stáje. Ve svém životě zvedla stovky balíků slisovaných pilin, sena a slámy, a tlačila tisíce koleček plných hnoje.

Rozprostřela čerstvé piliny na starou podestýlku. Voněly nádherně svěže. Bylo to jako mít ve stáji kousek lesa. Byla to výživná, léčivá vůně.

Byly už skoro čtyři hodiny, a tak Lenka vylovila mobil z kapsy a zavolala Heleně, aby se přesvědčila, že už je na cestě na svém koni.

Jeli přes Semikráskový kopec až ke staré cihelně a mluvili přitom o chlapech. Lenka mluvila jenom o Tomášovi. Nikdy nikomu neřekla o tom, že je zamilovaná – její zamilovanost do Roberta bylo její tajemství.

Jeli na koních oblíbenou prašnou cestou a Lenka vyhledávala příhodné místo, kde by eventuelně mohla mít s Robertem sex v autě. Mohl by zaparkovat na travnatém břehu u pole s bramborami. Mohli by se pomilovat buď v jeho autě, nebo za nedalekými keři, opíraje se o starou dřevěnou ohradu. Mohli by sem chodit pravidelně a brzy by znali všechna zákoutí, a zákoutí by znala je. Dřevěná lavička, odpadky a vyhozené pneumatiky. Zajela by sem s Robertem zatímco její manžel by byl v práci na odpolední směně.

Nikdy předtím nepomyslela na to, že by mohla svého manžela podvádět. Proč by ženská něco takovýho dělala, vždycky si říkala. Proč by se někomu nabízela zadarmo. Ona přece měla svou cenu – to bylo její motto, dokud se nezamilovala do Roberta.

Když se člověk zamiluje, kdeco se změní. Rozhodně by však nespáchala nevěru doma, v manželské posteli. Muselo by to být v Robertově domě, nebo třeba oproti zdi v tmavé postranní uličce, nebo zde na prašné cestě, což by se dalo také pouze za tmy, aby ji žádný kolemjdoucí nemohl poznat. Příliš mnoho lidí, co sem chodí venčit psy, ji znalo.

Hodně milenců jezdí na tuhle prašnou cestu. Viděla tu tolik opocených oken aut, tolik mužských zadků vykonávající ty směšné živočišné pohyby. Tahle prašná cesta byla i cesta zla. Zapálená auta. Použité stříkačky s jehlami. Kdyby tahle prašná cesta mohla psát romány, byly by to bestsellery. Lenka by si ráda přečetla o všem, co se tu kdy odehrálo. Z odpadků a předmětů, které se tu objevovali, se dalo ledaco usuzovat, ale usuzovat nebylo natolik uspokojující, jako by bylo vědět. A Lenka by ráda věděla.

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru