Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNaše slzy
Autor
Silvestr2009
Stát v prázdném bytě
a naposledy křičet do bílých stěn,
že bys nikdy neopustil
to, pro co dýcháš,
pak zavřít
a venku to tak zvláštně
křupe pod nohama.
Je zima
a tak necháváš si projít hlavou,
kam všechny věci plavou
a kam utíká život,
kde se zastaví,
jestli třeba na konci této ulice
bude stát,
ohlédne se,
uvidí tě
smutného,
samotného
a tak spláče
nad dalším hloupým dnem,
pozhasíná hvězdy
a pak se utopí
v slzách těch,
co někdy opravdu,
milovali…
2 názory
Ahoj, báječný úvod
"Stát v prázdném bytě
a naposledy křičet do bílých stěn" - hned zaujal
konec má spád, ale sdělení je slabší
a technická: za "co někdy opravdu" by neměla být čárka ;)
Taková neškodná osobní zpověď, které nevěřím. Řada obratů na mě působí uměle, unyle a dokonce i nevlastně.