Má bývalá smrt

Dala mi oprátku kol mého krku

Koukám ji do očí, ruku mi drtí

"Vždyť já tě znám, už když si byl v kočárku;

musím se představit - jsem Anděl Smrti."

Čím víc cítím její dech, tím míň cítím můj

Bojuji s něčím s čím bojovat nejde

"Necukej! Nedýchej! Neprchej! Stůj"

Slibuje, že boslest navždy mě přejde

Kouknu se opřádně -  a co nevidím

Z posledních sil ruku natahuji

v místnosti sám, do zrcadla civím

smyčku si sám sobě utahuji