Mé lásce

 

Děkuji Ti, má lásko, že jsme spolu.

 

Víno a ženy zrají s léty, říká se.

Tak  víno ať si zraje kdesi

v zaprášené láhvi ve stínu sklepení,

Ona chutná skvěle právě nyní

v Evině rouše

a to pravda je, nejen po zakázaném ovoci.

 

Je jako jarní tání sněhu,

jako první vlahý vánek,

jako vůně šeříku,

jako první jahody,

jako zralá jablka,

jako první mrazík,

jako jiskra,

a i když někdy mluví spatra

a kdyby byla vínem,

pocítím to jako mírnou kyselinku

na emočním patře,

kterou vzápětí setře sladkým polibkem.

 

Je sladké tokajské,

voňavý moravský muškát,

vášnivá býčí krev,

tajemný sekt,

miluji a láskou jsem stále opojen až tak,

že mám obavy z vystřízlivění,

 aby se jednoho dne neschovaly ty bílé myšky

někde do děr všedních dnů.

 

Ne, nebudu sedět v chladné kostelní lavici

a zpovídat se z hřejivého hříchu,

ano, miluji ji a ona je vínem,

které tak rád piji

v pološeru pokoje,

má nádherná lásko polosladká,

svíčka stále hoří a než se čas naplní

musím to říct : In vino veritas!

Ročník 1976 je vyjímečný a nádherný,

ten vína i ženy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---