Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSnídaně
Autor
Kami
Nenípej se, kluku, v tom jídle! A vypij to kakao, vždyť ho budeš mít studené.
Kluk v pyžamu s autíčky sedí nad tousty, podpírá si bradu a lžičkou honí škraloup na kakau.
Babí, půjdeme se podívat na mašinky?
Nehtem rýpe do puntíkatého hrnku.Dneska to nepůjde. Podívej, jak venku leje a je zima.
Kluk natahuje. Babí, babí... chci vidět vláčky!
Nebuď umanutý a jez!
Dítě váhavě kousne do toustu. Po tváři se mu kutálí slza. Babičky je ho líto, ale co se dá dělat. Chlapec by mohl onemocnět a to by jí její dcera dala! Usměje se na kluka a vypráví.
Katka byla malá holka – možná o něco starší než jsi ty a pořád ji trápila nějaká nemoc. Často zůstávala sama doma, nemohla mezi kamarády, nesměla si hrát a začínala být smutná a přestávala jíst. Jednou, když zase seděla u snídaně a do chleba ani nekousla, vytáhla maminka z kredence starý hrníček, nalila do něj čaj a postavila ho před Katku. Holčička ho ale odstrčila. Myslela právě na modré moře a na delfíny, kteří se v něm prohánějí – tolik chtěla být s nimi. Maminka přistrčila hrníček zpět ke Katce. Ta se na něj nepřítomně podívala a nevěřila. Hrníček zmodral, šplouchaly na něm vlnky a támhle dokonce vystrkoval delfín svůj veselý čumák. Katka vzala hrníček do dlaní a napila se... Najednou plavala v moři a kolem ní se proháněli delfíni... Díky svému hrníčku se holčička už nikdy nenudila. Viděla lvy, klokany, indiány..., ale k delfínům se vracela nejraději.
Kluk vzal otráveně svůj hrnek do rukou a vypil chladnoucí kakao. Zkoumavě si hrníček prohlížel, ale ono nic – stále červené puntíky. Smutně ho pokládal na stůl, když se mu zazdálo, že hrnek zahoukal. Puntíky vystřídala mašinka s vagónky – z jednoho vykukoval panáček s kudrnatou hlavou a pusou od ucha k uchu a mával na kluka – zval ho na projížďku...