Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Do we need God?

06. 01. 2014
9
13
2187
Autor
Movsar

Do we need God?

Do we need God? klade otázku poutač pod skleněným domem na Andělu. Poblíž stepuje promrzlý strážce odpovědi, dává si oddechový čas. Všude kolem se šinou zástupy podobné těm na cestách do Svaté země. Misionář si ještě naposledy foukne do dlaní a už se zase ztrácí v davu. S hádankou na rtech. Do we need God?

 

Klárov

Klárov zasypal vlhký prach mrholení. Nedá se do něj psát prstem, ale o to tu nejde. Odtud vyrážejí globální tuláci k Hradu, s foťáky namířenými vpřed. Není čas na pomíjivé vzkazy, snivá čmárání, poezii mandal. Tady velí komturové s deštníky nad hlavami a jasnými představami o zteči. Ještě dnes musí Hrad padnout pod světlem japonských blesků. Už neřinčí železo, jen tiše vrčí elektronika. Z oken pevnosti nevytéká na hlavy nepřátel horká smůla, byť by si ji v době adrenalinových dovolených leckdo z vojska turistů i přál. Ne, dostane se jim celkem nezaujatého pohledu stráží a docela vlídného práva na fotografování.

 

Kočky

Za oknem přízemního bytu na Vítězném náměstí postávají kočky. Jedna černobílá, druhá zrzavá. Zrzka má nejsmutnější pohled, jaký si dovedete představit. Tiskne se ke sklu, ale na slavnostní defiládu čeká jen těžko. Tady na tom dějinném místě jako by dokazovala, že život málokdy bývá vítězný. To jen jména ulic a náměstí.

 

Kde vzniká spravedlnost

Na chodbě žižkovského soudu je slyšet bití hodin. A taky rozhlas, tlumené hlasy na velmi krátkých vlnách. Občas někdo přenese těžké šanony z jedněch dveří do druhých. Poslední porady lidí, kterým se tady říká účastníci, se slévají v kolotavý šepot. Kulisy spravedlnosti.

 

Štědrovečerní tramvaj

Štědrovečerní tramvaj z Barrandova je o poznání klidnější než ta všední. Někteří cestující mají objemnější zavazadla, pro něž má přepravní řád zvláštní kapitolu. Kdo by ale dnes přeměřoval dárky. Za Palackého mostem vůz zadrnčí na pozdrav nábřežním chodcům, kteří se vydali hledat stopy sentimentu mezi říční ptáky. Rozdělí mezi ně chléb a nalezené stopy zahladí čas. Brzy. Možná budou pryč ještě než naše tramvaj dorazí k točně, kde řidič pojí trochu salátu s rybou. V docela krátkém intervalu mezi spoji.  


13 názorů

Movsar
17. 02. 2014
Dát tip

díky, pampeline!


pampelin
17. 02. 2014
Dát tip

brilliant


Movsar
13. 02. 2014
Dát tip

díky!


Fruhling
09. 02. 2014
Dát tip

Tahle expozice vyšla náramně.


Movsar
07. 01. 2014
Dát tip

díky za čtení a zprávy.

t_O: ad klišé:  reklamace nutno předávat na podatelně u kazatele na andělu. tuším, že se jemenují triumfální církev a jejich představeným je miloš k.

obraz vyvařené duté slámy ležící v otýpce někde na opuštěném poli se mi celkem pozdává, díky za něj.

 


srozumeni
07. 01. 2014
Dát tip
***

Lakrov
06. 01. 2014
Dát tip

Útok na hrad je z těch pěti kapitolek asi nejživější. Následující tři pak představují zpomalení, zklidnění, které je v (tušném) období Vánoc žádoucí. Záměr to nejspíš nebyl; to tak asi prostě vyšlo. Líbí se mi to.

Písmák je mrcha Pomalá. Stránky kde zítra ješta znamená včera. Myslím, že zatím stále má vloni. To se mi nelíbí.


Danny
06. 01. 2014
Dát tip
pěkně napsáno *

tak to jsou ti poslové světla - japonci s blesky fotoaparátů...

Max Hutar
05. 01. 2014
Dát tip

"Ještě dnes musí Hrad padnout pod světlem japonských blesků." Z toho jsem opravdu nemohl.

Mimořádně dobrá várka.


Josephina
04. 01. 2014
Dát tip

yes, už i kvůli transcendenci


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru