Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Krvavé koleno.

07. 01. 2014

1147

Autor

Marcela.K.

Chytila se zábradlí, pokrčila čelo, zaťala zuby.

Ohlédla se, podívala na své lýtko. Věděla, že žádného psa neuvidí, přesto měla pocit, že ji právě kousl.

Nadechla se a opatrně zkoušela přenést váhu na levou nohu.

Do očí ji hrkly slzy.

Dva schody za sebou. Jistější bude se vrátit a sjet dolů do šatny výtahem.

Chuť vyhrát dnešní boj s bolestí byla pryč.

Vzápětí zakopla o rohožku u výtahu a rozplácla se jako žába. Jenže ta by ze země vyskočila. Ona seděla na zemi a rozplakala se.

Vyhrnula kalhoty a lekla se. Koleno zmodralo okamžitě. Bála se postavit. Bála se bolesti, která přijde.

V šatně otevřela skříňku, opřela se o zeď, aby si mohla svléci kalhoty od uniformy a natáhnout civil.

Levá noha ji bolela víc, než ta pravá, nohavicemi od kalhot vytírala podlahu.

„Proč,“ ptala se sama sebe. Vždyť ona přece ví, jak je těžké otevřít dveře, opíráte-li se o dvě francouzské hole, jak je nesnadné, navléci si ponožku, když nemůžete pokrčit nohu, nebo na to máte jen jednu funkční ruku. Ona přece dokáže nakrájet pacientovi maso, obout bačkory, zapnout knoflíky, otevřít dveře a rozsvítit na cestu…

...

Na chirurgické ambulanci ji lékař podal ruku a představil se.

„Šla jsem z noční a spadla, zakopla o rohožku. Dělám na neurologii.“

„Tak to vyfotíme.“

„Proč, vždyť to nestojí za to. Takovou hnusnou nohu?!“

Doktor se rozesmál: „Myslím RTG, dovnitř nevidím. Dojděte si tam, tady máte žádanku.“

Spojovací chodba mezi pavilony se ji v tu chvíli zdála dvakrát tak dlouhá. Nechápala. On neví, jestli nemám něco zlomeného a pošle mě pěšky na RTG? Poslušně šla, vzpírajíc se o zábradlí.

Pravé koleno nateklo a o levou nohu se nedokázala opřít.

Začala se stydět. Ne za sebe, ale za to, že k nim patří…

„Je to dobré,“ řekl chirurg. „Stáhneme vám to pružným obinadlem, mažte si na to Heparoid a ledujte si to. Jsou tam jen degenerativní změny. No a klid. Trombózu vyloučit nemůžu, to až jak se to bude vstřebávat.“

„Mám jít na noční? Mám dnes druhou.“

„No, to můžete, zlomené to není.“

Usmála se: „Děkuji.“

„Dáte mi kupony, devadesát korun,“ řekla sestra, která ji obvazovala nohu.

„Jistě.“

...

Devadesát korun za jistotu, že koleno je v pořádku se přece vyplatí, pomyslela si.

Když nasedala do auta, uvědomila si, že ji vlastně daleko víc bolí ta levá noha, do které už ji tři dny vystřeluje bolest ze zad.

„Pane Bože,“ řekla nahlas, když zavřela dveře a otočila klíčkem: „ oni ti komunisti nebyli zase tak blbí, oni věděli, kdy ženskou poslat do důchodu…“

9 názorů

Marcela.K.

28. 01. 2014

Dát tip

Romane, špatně jsi to pochopil...a marně hledám komentář, který by "nostalgicky vzpomínal na zlaté časy".

Pokud oslovuji Boha, asi nebudu současně "vychvalovat zločinecký režim".

Tady jde přece o něco úplně jiného, ale to by bylo na příliš dlouhou debatu.

Vlastně by mě docela zajímalo, jak jsi třeba zrovna "bojoval" proti těm zločincům před rokem 1990....vlastě.... raději ne.

ruprecht

26. 01. 2014

Dát tip

Ten závěr se mi rozhodně nelíbí. Doufám, že to nemyslíš vážně. A ty komentáře nostalgicky vzpomínající na zlaté časy jsou taky divné. Kvůli tomu, že mě bolí záda, nebudu přece vychvalovat zločinecký režim. A nebo jsem to špatně pochopil.

Petr333

12. 01. 2014

Dát tip

no vyhlídky v tomhle státě nemáme úplně nejlepší...možná že mužský mají "jistotu" že se tolik nedožijou a v 70ti táhnout na noční je příšerný.A zdravotnictví bohužel, jenom odráží naši českou realitu z obou stran jak lékaři a sestry tak pacienti...To jsem se nějak rozmáchnul,moc se mi to líbilo takovéhle psaní je moje "krevní" skupina***

zasil

07. 01. 2014

Dát tip

Už jsem se bál, že to vzdáváš. Myslím psaní :)

Marcela.K.

07. 01. 2014

Dát tip

Diano, tak to Ti závidím :-)

Mně naštěstí ještě odpočítají tři děti. I tak ale půjdu do důchodu o šest let a dva měsíce později, než bych šla za komančů :-(. Jestli se tam tedy dobelhám...

Ono se na každé sestře u lůžka podepíše, že pacient není "břemeno". Všechny máme zničené záda, ale nikoho to nezajímá. Je pak docela legrační, když "tahám nohu" na pokoj, kde leží o dvacet let mladší žena s bolavými zády a ptá se, co mi je :-)

Dík za komenty všem.

nostalgik

07. 01. 2014

Dát tip

Ujdeš padesát metrů? Nejsi invalida...

Trefíš si lžící do úst? Nepotřebuješ asistenci...

Získal jsi v restituci kdesi kousek zanedbaného pole? Nemáš nárok na podporu...

Nedivme se, že se tleská každému, kdo se jen zmíní v pogramu o valorizaci důchodů a pod.

Zuzulinka

07. 01. 2014

Dát tip

ano, takhle přesně to je, mám skoro slepou sestru s invalidním důchodem 1. stupně, ke kterému musí ještě makat na 8 hodin, noční atp. aby se uživila, na plný úvazek v rádoby chráněné dílně (je to prádelna a třídilna prádla na šachtě, téměř 100% prašnost a fičák jako hrom)... a zkusí si otevřít pusu - má padáka...na to místo tady čeká 100 dalších minimálně navíc práci potřebuje

vím, že je to z jiného soudku, ale dneska je divný svět, nikoho nezajímá, že opravdu nemůžeš, protože tělo či duše tě nepustí a tak se překonáváš a překonáváš, až nakonec... škoda domyslet

Diana

07. 01. 2014

Dát tip

To je fakt pravda? Jsem šokovaná. Já mám totiž teď jen samé dobré zkušenosti - oproti dobám dřívějším. Tak jsem asi měla jenom štěstí na lidi.... ***

srozumeni

07. 01. 2014

Dát tip

Jako bys mi mluvila z duše...***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Československá literární komunita

Krvavé koleno.

Autor

9 názorů

Sdílení