Během dvou minut

120 vteřinová, jestli jsem to zvládnul ze sebesázky ;-)

Jako když  plastový panáček osiřel,

zasvitlo Slunce v záblesku měsíce,

jak hrudník připraven na průstřel,

točí se mince od rubu do líce.

 

Prsteník prosebně namokřen,

pracovní výkaz se stranou nekonečno,

cukr co chutná, jak strouhat křen,

dopijte pití se se mnou slečno.

 

Z bludiště východ v nekonečno,

průsečník naší reálnou břečkou.

Někdo z nás věří ve štěstí klečmo,

omylem zvanou oslavnou tečkou.

 

Zdvihmeme oči v kameru reality,

hoj mami, tati, tady váš zlatý hoch.

Ve scénách chybí obdivné fatality,

nikdy jsem neznal, co je to z peněz loch.

 

Vodu si směnit za trochu ohnivé,

áčko si napsat na pracovní kravatu,

nemít už dále myšlenky jízlivé,

den nebo dva nedýchat pro vatu...

---