Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Koniec

29. 01. 2014
0
0
442

Volna uvaha. Po rokoch som chcel nieco nove pridat.

Nedokazem vobec vyjadrit moj pocit zbytocnosti pisania akychkolvek viet ci versov. A predsa jedine co zostava je ich napisat.

Ano draha, zostanem pri tvojom boku navzdy. Tak poviem: Mam ta rad!

Dakujem za tu strasnu bolest, vysiel z nej detsky smiech. A dakujem za nase slzy, bez nich k to by som bol?

A predsa rozmyslam, co este, co este ze som nezazil? Nevidel som svoje vnucata, nezradil svoju lasku, nepovedal vsetky svoje tajomstva.

A nic menit nebudem. Strach je moj kamarad.

Ked po rokoch ale pride tma, budem sa smiat ci lutovat?

 

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru