Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

<#$` (Department de destin)

12. 02. 2014
14
17
1879
Autor
Prosecký

Inspirováno četnými díly o sudičkách.

Název je přepisem z čínštiny, protože Písmák dosud neumožňuje(?) užívat čínské znaky.

 

Zuzana už postávala před světelnou tabulí s číslicemi více než půl hodiny. Mezi prsty svírala lístek s číslem 625, ale na monitoru svítila teprve číslice 13. V “občanské kanceláři“ bylo sice příjemně teplo a rozlehlý open space za hlavní přepážkou bzučel pracovitostí mnoha úřednic před monitory, nicméně Zuzana by už ráda vypadla ven na listopadové sluníčko na nábřeží.

Doufala, že číslice 13 je z jiné agendy. Třeba ze psích známek nebo příspěvku na bydlení. A její naděje se vyplnily. Po číslici 13 sice naskočila nejprve 383, ale hned potom 623. nestihla si přečíst ani kód pro dnešní výběr pekárny na hlavní informační tabuli a už na ni svítila 625.

Za přepážkou sedělo děvče sotva dvacetipětileté. Mělo pěkně upravený havraní cop, nepomačkanou sytě žlutou halenku a tmavě modrou sukni, jako všechny uniformované pracovnice městského úřadu, a mile se na Zuzanu usmálo. Děti podle visačky na klopě neměla a oslovila Zuzanu úplně bez romského přízvuku:

„Tak co, maminko, máme tam nahrané  všechno?“

„Myslím, že ano,“ snažila se stejně mile odpovědět Zuzana, ale dlouhé čekání jí přece jen vnášelo do hlasu rozmrzelý tón. Podávala úřednici přes přepážku Barborčin čip a zeptala se:

„Proč vlastně musíme  čipy předávat osobně? Proč se nemůžou soubory poslat emailem?“

„Kvůli ověření pravosti. Jde přece o Vaše dítě, chcete Mozartovu kouli?“ nabídla úřednice Zuzaně na usmířenou talířek s laskominou.

Zuzana jenom zavrtěla hlavou a vstřícně mlčela. Zastyděla se, protože ráno proseděla s kamarádkami, také matkami na mateřské, dvě hodiny v „Dobrým Kafíčku s Kočárkem“ a to jí nevadilo. Sežraly tam každá nejméně tři zákusky. Úřednice jistě jen koná svou povinnost a teď ji navíc vytrhla z brouzdaliště svědomí svým příjeným hlasem. Poznamenala totiž:

„Ještě se u Vás osobně staví komise na vyhodnocení. To už znáte  od předchozího dítěte. To bude naposledy, kdy se musíte letos setkat kvůli dítěti se státní správou osobně.“ Termín si dohodly na příští čtvrtek ve 14,30 - zase podle Zuzanina nabitého programu mezi spinningem, Mamma fortis a pravidelným shoppingem v North Parku. Pak Zuzana slyšela jen:

„Přeji vám příjemný zbytek dne,“ ačkoli dne ještě zbývala naprostá většina a označit toto časové období zbytkem by mohl den považovat za urážku. To už ji segway odvážel pryč. 

Komise se dostavila ve 14,25 a předsedkyně se omlouvala, že jdou o něco dříve. Průjezd městem byl o něco rychlejší, než jejich časový plánovač ráno předpokládal.

Pohodlně se rozesadily kolem společenského stolu, Zuzana na kratší straně a každý zbývající účastník u jedné z dalších stran. Nakonec tedy nebyla žádná strana stolu prázdná.

Úvodní kecy Zuzana znala už od prvního dítěte. Nakonec si je kdykoli může přečíst na netu. Věděla, že hlavní pasáž přijde v části „vyhodnocení a doporučení“:

„… genetické předpoklady převládají ze strany otce – sklon k exaktnímu myšlení, méně zručnosti, spolehlivost, pracovitost, bude to něco ze střední třídy, ale Barborka není vhodná pro věřejnou službu, na to bude příliš samostatná …

… zdravotní předpoklady ji bohužel neopravňují k účasti v programu s vlastními dětmi, máme tam nějaké riziko epilepsie, mohla by to být i leukemie nebo porfyrióza … „

Zuzana je bedlivě poslouchala, ale při tom přinášela na stůl tác s různými druhy káv tak, jak si je jednotlivé členky komise přály. Nikoho nepohoršovalo, že při hodnocení vlastního dítěte rozdává šálky. Všichni věděli, že jednak zprávu poslouchá a zadruhé, že si ji prostuduje nejpozději před první atestací za dva roky.

„... jako bydliště se jeví vhodné pobřeží Jižní Ameriky … předpokládaná délka dožití 108 let … doporučujeme začít s masitou stravou co nejpozději …“ bla bla bla … desítky dalších doporučení plynuly z úst předsedkyně. Na závěr položila před Zuzanu podepisovací tablet a Zuzana přiložila k displeji svou levou ruku čipovou stranou jako podpis.

Komise se zvedla a popřála Zuzaně i jejím dětem hodně štěstí. Ve dveřích se předsedkyně ještě obrátila:

„Málem bych zapomněla: Otci doručíme výsledek do datové schránky. Pokud si vzpomínám, letos nedostane žádnou vycházku z chovné stanice,“ poznamenala a a podávala Zuzaně ruku. Ta byla ráda, když „Sudičky“, jak se jim říkalo, konečně zmizely a ona se mohla na chvíli natáhnout před večerním chatem.  

 


17 názorů

Prosecký
15. 02. 2014
Dát tip
Veo, samozřejmě námět není nový, já jsem hlavně ukázat, té v jistém smyslu medicinsky vyspělá společnost má do určité míry schopnost předpovědět budoucností dítěte. Čim však tato schopnost je, tím regulovanejsi bude život. Přijde se na to, té je potřeba mnohem méně mužů i lidí celkově. Je mnohem efektivnější zplodit a vychovat menší počet zato kvalitnějších dětí. Jakkoli to nám připadá odlidstene, budoucí generacemi si na to zvyknou. Zvyklý si i na to, že musejí pracovat většinu dne mimo domov a záviset v mnoha ohledech na odlidstene cizí veřejné správě. Také bude podstatně více volného času apod. Chtěl zkrátka přiblížit téma Sudičky realitě.

Veo
14. 02. 2014
Dát tip

#Zordon -- to je taková oklika, jak říct, že ta holka byla cikánka, víš? :) #Prosecký -- Tady se někdo díval na Sexmisi, že jo? :) Ale celkově docela slušná vize, zpracovaná na malém prostoru. 


Prosecký
14. 02. 2014
Dát tip

Díky, Davide, za návštěvu. tak ano, konotace jsou záměrné. jen jsem myslel jiný Shopping North Park, ale to je vcelku jedno.

Uvědomuji si, že použití některých "humorných" vsuvek není stylově čisté. kdybych chystal dílo k tištěnému vydání, musel bych se tím zabývat (ten romský přízvuk, rozsazení kolem stolu). Tady mě potěší, že to vyvolává reakce, byť rozporuplné.

Párala si samozřejmě vážím. V jistém smyslu mi vždycky bylo sympatické, že nebyl tak bezbřeze popisný jako Hrabal.


Zordon
14. 02. 2014
Dát tip

Lakrov, já to pak zpětně spíš pochopil, že mladá úřednice byla Romka (ten havraní cop), ale mluvila bez přízvuku. Jen mě překvapilo, že v textu se objevilo upozornění, že přízvuk neměla, dříve než mě stačilo napadnou, že by jej mít mohla.


Lakrov
14. 02. 2014
Dát tip

Pro Zordon: "...oslovila Zuzanu úplně bez romského přízvuku..."

Domnívám se, že se jedná o dobře ukrytý zkrakovitý vtip (anekdotu).Něco jako: "Přijde Róm do práce".


Zordon
14. 02. 2014
Dát tip

originální nápad * 

"...oslovila Zuzanu úplně bez romského přízvuku" -  tuto poznámku jsem nějak nepochopil. Upozorňuje na nepřítomnost akcentu, který jsem ale ani neočekával a pro další děj to nemá žádný význam.


DavidPetrik
14. 02. 2014
Dát tip

Celkem roztomily text. Spise nez orwelovsky pusobi paralovsky. Zaujaly me nektere konotace, ale nejsem si jisty, zda jsou zamerne: mozartovske koule jako pri audienci u Salieriho; North Park Mall je skutecne (a obludne) nakupni centrum na sever od downtown Dallasu.

Devizou textu je odlehcenost a humor. Jako ctenare by me potesilo, kdyby styl psani byl osobitejsi. Konecne, foneticky (i jiny) prepis z cinstiny mi nic neprozradil. Mozna je to zajimavy marketingovy tah, ale jinak je nazev povidky zavadejici, matouci.


Prosecký
13. 02. 2014
Dát tip

Díky, Lakrov, za upozornění na chyby. 


over
12. 02. 2014
Dát tip

skvělé...čtivé*


Alexka
12. 02. 2014
Dát tip

Ten konec mě dostal :-)))


Brujo616
12. 02. 2014
Dát tip

Antiutopistická vize budoucnosti, dost možná pravdivá. Čte se perfektně, takže palce nahoru.


pedvo
12. 02. 2014
Dát tip

Nápadité a čtivé. Tip.


Diana
12. 02. 2014
Dát tip
Ježkovyvoči ten závěr! :-)))))**** Přečetla jsem bez dechu!

Lakrov
12. 02. 2014
Dát tip

Tak vida, další pohled na sudičky, tentokrát trochu technokratičtější a z (nedaleké) buboucnosti. Poslední odstavec -- zmínka o chovné stanici -- mě rozesmála.A zaujalo mě už upřesnění kategorie.

Nějaké překlepy (...a to ji nevadilo. Sežraly tamn každá...)


Tak toho se, zaplaťpánbůh, nedožiju.* A ani bych nechtěla. I když některé mladé ženy se tomu již podobají.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru